Well-being ve firmě: Všechno, co byste měli vědět
Well-being je populární výraz, který znamená osobní spokojenost a životní pohodu. Součástí spokojeného života je samozřejmě i možnost seberealizace, rozvíjení vlastního potenciálu a naše práce obecně. Asi vás nepřekvapí, že well-being ve firmě řeší často právě personalisté. My vás v tom ale nenecháme. Poradíme vám, jak k well-beingu zaměstnanců můžete přistupovat, a přiblížíme vám některé well-beingové nástroje i nejnovější trendy.

Obsah článku Well-being ve firmě – všechno, co byste měli vědět:
V češtině neexistuje jednoslovný výraz, který by dokonale vyjádřil anglický výraz well-being. I to je důvod, proč se tohle slovíčko často používá bez překladu. Zjednodušeně se dá říct, že well-being je stav osobní pohody a životní spokojenosti. Reálně je to však komplexní přístup k životu, který zahrnuje hned několik rovin:
- Zdraví – nejen fyzické, ale i duševní – soubor toho, jak se člověk cítí a kolik má energie. Své místo tady má strava, spánek, cvičení, eliminace stresu apod. Když se na všech úrovních zdraví cítíme dobře, jsme spokojenější.
- Vztahy – jsou neodmyslitelnou součástí našeho života, pomáhají nám snižovat stres. Jejich kvalita ovlivňuje celkovou životní pohodu, a to i když jsme introverti. Potřebujeme na nich pracovat a udržovat je funkční a zdravé.
- Práce – je důležité dělat něco, co nás baví. Ať už jde o práci, studium, koníčky, nebo péči o rodinu. Důležité je mít něco, u čeho ztrácíme pojem o čase a samo o sobě nás to motivuje být lepší a dosahovat nových cílů.
- Finance – abychom vnímali stabilitu, zabezpečili sebe i rodinu a mohli dělat to, co nás baví, nemůžeme vypustit finance a ekonomickou situaci, která v celkové spokojenosti rozhodně má své místo.
- Komunita – neméně důležité je i naše okolí. To, zda jsme spokojeni tam, kde žijeme, pracujeme, kde se pohybujeme a interagujeme s okolím. Roli hraje i to, nakolik jsme do toho všeho zapojeni. Zda jsme pasivní, nebo se v komunitě aktivně účastníme dění například skrze dobrovolnictví apod.
Univerzální rada, jak top management pro váš záměr „nakoupit“, asi neexistuje. Dobrým začátkem ale bude well-being plán dobře odkomunikovat. Připravte se předem. Ideálně naplánujte prezentaci s konkrétními body, jak chcete postupovat a co by to mělo přinést společnosti. Inspirujte se oblastmi, na které se při zlepšování well-beingu zaměstnanců můžete zaměřit:
Úplným základem by měl být stav pracoviště jako takového – aby bylo bezpečné, dobře osvětlené, kvalitně vybavené a odvětrané. S prostorem si můžete opravdu vyhrát, aby se v něm lidé cítili „jako doma“. Průzkumy navíc ukazují, že díky optimálnímu pracovnímu prostředí se výkon zaměstnanců může zvýšit až o 20 %. Tak šup do zlepšování.

- Sáhněte po květináčích. Rostliny snižují stres a únavu až o 37 %.
- Šálek kávy si dá po ránu zhruba 65 % Čechů. Tak na nich nešetřete a investujte do kvalitních bobů.
- Zdravé svačinky doplní energii a spolehlivě zvednou i náladu.
- Vytiskněte fotky z teambuildingů a umístěte je na viditelné místo.
- Něco pro relax. Pořiďte šipky, fotbálek nebo herní konzoli a vytvořte odpočinkovou zónu.
- Než začnete s vylepšováním společných prostor, nakupte ergonomické židle a polohovací stoly pro zaměstnance. Jejich záda vám budou vděčná.
- Počítejte s prostornou jídelnou. Někdy pro tyto účely poslouží i terasa. A pokud chcete ještě vyšší úroveň, zařiďte v práci lidem kavárnu s dobrotami.
- Vytvořte členitý prostor. S telefonními budkami, PC koutky pro soustředění a relax zónou, kde se dá dát klidně i šlofík.
- Vyřádit se můžete i na zasedačkách. Občas neuškodí schůzka tzv. „na stojáka“ u vyvýšených stolů, posezení na sedacích pytlích nebo houpačce.
- Myslete na rodiče. Dětský koutek nebo prostor, kde bude moct žena v klidu nakojit miminko, není vůbec od věci. A co teprve dětská školka.
Firmy začínají chápat, že pokud lidé tráví 40 hodin týdně v práci, nese i zaměstnavatel odpovědnost za to, jak se zaměstnanci cítí. V některých společnostech tak najdete vlastní fitness, jinam chodí lektor jógy, případně při firma přispívá na sportovní vyžití, které si člověk sám zvolí. Fyzické zdraví pomáhají společnostem udržovat i příspěvky na očkování, případně možnost návštěvy u firemního lékaře apod.
Neméně důležité je ale psychické zdraví. Zaměřte se na prevenci. Budujte otevřenou kulturu, kde se zaměstnanci nebojí svěřit s tím, že jsou přetížení nebo že mají nějaký problém. Osvědčuje se i možnost konzultací u psychologa či osobního kouče, se kterým zaměstnavatel spolupracuje. Pokud vás tato oblast zaujala, věnuje se jí například společnost Soulmio.
Benefity by nikdy neměly kompenzovat nedostatečné finanční ohodnocení. Můžou u vás fungovat jako konkurenční výhoda a zvyšovat celkový well-being na pracovišti. Nejdůležitější je, aby byly všechny benefity aktuální a využitelné. Nebojte se je proto jednou za čas zrevidovat a aktualizovat. Třeba v období pandemie bylo na místě zavést víc online benefitů než kdy dřív a spoustě firem se to i povedlo.
Aby byli spokojení zaměstnanci i firma, je potřeba spolu mluvit a budovat takové prostředí, kde se vám lidé nebudou bát dávat zpětnou vazbu. Pravda někdy může bolet, ale v prvé řadě vás může posunout kupředu.
- Nastavte interní komunikaci – je jedno, jestli budete rozesílat e-maily, využijete firemní nástěnku, plakáty na WC, tištěný časopis, nebo pravidelné schůzky. Nebo jestli vše nakombinujete. Udržujte své lidi informované, budou tak spokojenější.
- Týmové aktivity a schůzky jeden na jednoho – budujte vztahy. Zaměřujte se na potkávání s kolegy. Zajímejte se o to, jak jsou spokojení, jak jim jde práce od ruky, ale také co prožívají. A veďte k tomu i manažery. Nezapomínejte ani na společné akce. A nemusí to být hned nákladný a náročný teambuilding. Někdy je efektivnější jen společně zorganizovaný piknik.
- Hlídejte si spokojenost zaměstnanců – když už se rozhodnete pracovat na well-beingu zaměstnanců, zajímejte se o celkovou spokojenost lidí. Pomoci vám můžou zaměstnanecké průzkumy zaměřené na dílčí oblasti – třeba na spokojenost s benefity, s ohodnocením, ale třeba i s nadřízenými. Užitečný pro vás během nich bude třeba robot Arnold.
Well-being v práci souvisí samozřejmě i s možnostmi vzdělávání. Lidé, kteří se mohou v práci vzdělávat, jsou spokojenější. Z reprezentativního průzkumu LMC JobsIndex dokonce vyplývá, že cesta k růstu a vzdělávání je pro 65 % lidí důvodem ke změně zaměstnání. Když dáte zaměstnancům příležitost prohlubovat znalosti a dovednosti, posílíte jejich touhu po seberealizaci. V práci se budou cítit jistější a bude jim dávat hlubší smysl.
V poslední době, v reakci na pandemii, navíc dochází k proměnám způsobů práce na jednotlivých pozicích (i těch dříve ustálených). To vyžaduje potřebu se neustále učit novým věcem. Proto je na čase zařadit firemní vzdělávání mezi priority.
- Nábor – to, jak komunikujete s kandidáty v průběhu náboru, má vliv na pocit, jaký si ve spojení s vaší firmou odnesou. Budujete si jméno. Když při prvním setkání člověk pochopí, že téma well-beingu je firmě cizí, pravděpodobně se rozhodne pro konkurenci. Pokud vám na well-beingu zaměstnanců skutečně záleží, nebojte se to komunikovat už při náboru.

Přitáhněte k sobě lidi, kteří k vám zapadnou. Třeba kandidáti, kteří přijdou z Atmoskopu, už aspoň trochu tuší, jak to u vás chodí. Že vám na well-beingu zaměstnanců záleží. A pokud na svém profilu zatím nemáte dostatek hodnocení, napište si o odkaz na interní průzkum a zaměstnancům ho pošlete. Současní zaměstnanci totiž hodnotí až o 34 % lépe než ti bývalí.
- Nástup – propracovaný onboarding nováčka by měl být samozřejmostí. A pokud je dobře zvládnutý, samozřejmě přispívá k celkovému dojmu a psychické pohodě zaměstnance, takže i k well-beingu v práci. Věnujte se nováčkům, dokud v sobě mají čerstvé nadšení (a nepřestávejte ani později).
- Výstup – snažte se s každým člověkem rozloučit slušně. Ať už odchází z jakéhokoliv důvodu. Nedořešené křivdy z minulosti se totiž s člověkem i firmou často táhnou a pohodě na pracovišti nepřejí.
Náboru, onboardingu, ale také offboardingu se detailně věnují další kapitoly HR Akademie. Vyberte si, kterou prostudujete jako další.
Z globální studie z roku 2018 společnosti Deloitte vyplývá, že well-being byl tehdy nejvýznamnější trend českých zaměstnavatelů. Hodně se o něm mluvilo a firmy se snažily nastavit nejrůznější well-beingové strategie, aby byli jejich zaměstnanci spokojenější.
Nejnovější data z průzkumu Harvard Business Review realizovaného na podzim 2020 na vzorku 1500 lidí ze 46 zemí světa ale ukazují, že aktuálně se 85 % lidí potýká s výrazným poklesem celkového well-beingu i well-beingu na pracovišti. Je to samozřejmě důsledek covidové pandemie. To potvrzuje i Datová snídaně LMC ze začátku roku 2021, kde Tomáš Ervín Dombrovský, datový analytik LMC, diskutoval stav duševní pohody a zdraví zaměstnanců s Petrem Winklerem z Národního ústavu duševního zdraví.
Nejžhavějším trendem zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců by tedy do dalších měsíců mělo být znovuzaměření na oblast well-beingu. Protože jen se spokojenými a vyrovnanými zaměstnanci může růst i efektivita práce. Přečtěte si tipy na často diskutované nástroje podporující well-being, které v dnešní době mohou firmám i lidem v nich se spokojeností a životní pohodou pomoci.

- Home office – jsou i lidé, kteří mají za poslední rok práce z domova plné zuby. Jenže velké části zaměstnanců tenhle způsob práce prostě sedí. A pro další část je to cesta, jak vhodně kombinovat třeba studium a práci, nebo jediný způsob, jak pracovat a zároveň pečovat doma o děti. Home office vyžaduje ze strany zaměstnavatele důvěru a ze strany zaměstnanců zodpovědnost a disciplínu. Taky není od věci své lidi učit, jak z domova pracovat efektivně bez nadbytečné prokrastinace a rizika vyhoření.
Pokud jste si u vás ve firmě home office vyzkoušeli v období pandemie a vše fungovalo, dejte lidem možnost ho využívat i nadále.
- Práce odkudkoliv – ještě vyšší úroveň home office je možnost práce odkudkoliv, to znamená nejen z postele nebo kavárny, ale klidně ze zahraničí. Tento způsob práce si samozřejmě nemůže dovolit každá firma, ale pro zaměstnance to může být příjemný benefit a rozhodně může pomoci s celkovým well-beingem mezi pracovníky. Než ale tuto možnost zavedete do praxe, zjistěte si, jaké povinnosti z toho pro zaměstnance, ale především pro zaměstnavatele plynou.
- Zkrácené úvazky – data ukazují, že pandemie tvrději dopadla na ženy. Je to způsobeno mimo jiné tím, že ženy jsou častěji ty, které se starají o děti nebo nemocné členy domácnosti. Jak jim z toho pomoci? Řešením mohou být právě zkrácené úvazky, které ženám, ale i mužům umožní vhodně kombinovat péči o rodinu a pracovní povinnosti. Navíc to může být zajímavý benefit, jak rodičům ukázat, že si jich jako firma vážíte.
- Volnější pracovní doba nebo 4denní pracovní týden – cest, jak zlepšit well-being zaměstnanců pomocí větší flexibility, je ale ještě víc. Jednou z možností je 4denní pracovní týden nebo prostě jen volnější pracovní doba, kdy nebudete trvat na tom, že zaměstnanci musí v práci sedět třeba od 8 do 17 hodin. To ocení zejména zaměstnanci-rodiče, ale nejen oni.
Well-being váš i zaměstnanců může zlepšit mimo jiné to, když nebudete muset věnovat spoustu času rutinním úkonům, ve kterých nevidíte přidanou hodnotu. V tom může pomoci automatizace nebo i umělá inteligence, která si postupně podmaňuje i obor HR. Nebojte se toho a jděte chytrým technologiím vstříc.
- Chatboti – asi už jste měli možnost se s nějakým setkat. Nejčastěji pomáhají s výběrem nějakého zboží a zorientovat se v nabídce, třeba jako chatbot Eva od e-shopu Mall.cz. Ale i jako personalisté můžete chatbota využít. Seznamte se s Arnoldem – chatbotem, který hlídá spokojenost v mnoha českých firmách (třeba Skupina ČEZ, Scio nebo Innogy). Ovládá více než 30 témat, na která se zaměstnanců může ptát. To, na co se vašich lidí ptá, můžete i ovlivnit. Asi nejzajímavější částí jsou ale reporty, které robot sám vyhodnotí a předloží vybraným zaměstnancům.
- Technologie IoT – v překladu internet věcí (Internet of Things). Jde o síť technologických zařízení, senzorů či softwarů, které prostřednictvím internetu fungují, aniž by je kdokoli musel neustále kontrolovat. V oblasti well-beingu můžete technologii IoT využít třeba pro zabezpečení optimálního pracovního prostředí. Díky technologii IoT můžete na pracovišti hlídat kvalitu ovzduší, teplotu, vlhkost, koncentraci CO2 atd.
- Roboti, co třídí životopisy – to je superschopnost, na kterou se u umělé inteligence určitě těšíte. Fantazie se přitom stává realitou. Konkrétně společnost IBM vyvinula speciální program, který v reálném čase sleduje pozice, jež v IBM potřebují obsadit. Následně automaticky hledá mezi životopisy, které kandidáti do firmy denně zasílají, vhodné uchazeče.
- Chytré nástroje pro zvýšení efektivity – nejrůznějších programů, se kterými v průběhu dne běžně pracujete, za posledních několik let postupně přibývá. Všimli jste si toho? Občas se tak může stát, že nevíte, jestli si důležitou poznámku uložit do kalendáře, poznámek na počítači, do tasku v Asaně, nebo třeba do svého poznámkového bloku. Digitální technologie opravdu mohou zlepšit produktivitu, a tak i well-being ve firmě. Jenže je musíte umět vhodně kombinovat a využívat. Inspirujte se třeba v našem článku, jak se v různých systémech zorientovat a jak si z nich vybrat.
- Mentoring – může lidem pomoci v různých fázích kariéry. Třeba když chtějí změnit kariérní dráhu nebo získat zpět sebejistotu po rodičovské. Nebo i ve chvíli, kdy jsou čerstvě povýšení či plánují rozjet vlastní byznys. V některých firmách je možnost konzultací s mentorem samozřejmostí. Zejména ve chvíli, kdy je zaměstnanec povýšený na manažerskou či jinou seniorní pozici. Mentoring se tak může řadit mezi well-being nástroje, vzdělávací nástroje i jeden z benefitů.
- Hybridní vzdělávání – tedy kombinované, kdy využíváte online (například videokurzy, webináře apod.), ale i offline formy (klasické přednášky či kurzy s lektory). Získáte tak i výhody obou typů vzdělávání. Online je flexibilní, dává zaměstnavateli kontrolu nad vzděláváním svých lidí a šetří finance. Při osobním setkání na kurzu zase zaměstnanci můžou snáz interagovat s lektory, budou se na školení těšit, že jim naruší rutinu všedního pracovního dne, a v průběhu třeba zkusí zapracovat i na networkingu.
Lidé od pradávna dodržovali rituály. Možná si řeknete, že to s firemním prostředím nemá co dělat, ale opak je pravdou. I přesto, že se většina firemních výsledků sleduje v horizontu dní, měsíců a let, které pádí dál a dál, část firemního života probíhá v cyklech. A rituály zaměstnancům pomáhají uvědomit si, v jakém cyklu se nacházejí. Navíc upevňují soudržnost zaměstnanců a tím pozitivně ovlivňují well-being na pracovišti.
V období pandemie a měsících plných nejistoty, v čase (často neplánovaných) home officů, náborů na dálku a odloučení s kolegy, mohou zaměstnancům právě rituály pomoci se vyrovnat se všemi změnami. Začněte od těch nejjednodušších – vítání nováčků, oslava firemních (nebo týmových) úspěchů, případně jmenování nového šéfa. Postupně se můžete propracovat i k dalším – třeba pohřbení ukončeného projektu nebo rozloučení s kolegou. A pamatujte, že rituály byste neměli nikdy týmu nutit. Nejlepší budou ty, které si tým sám vymyslí.
Pokud rituály vyzkoušíte, vedení firmy a zejména HR oddělení by je mělo podporovat a účastnit se jich. Iniciativu pak klidně nechte na zaměstnancích. Personalisté by jen měli ohlídat, že nápady na rituály nedojdou k extrémům a bude v silách firmy je uskutečnit.
A ještě je tu jeden trend, který se jen tak neomrzí. Jako HR začněte s well-beingem u sebe. Stejně jako instrukce v letadle – první nasaďte kyslíkovou masku sobě, teprve pak můžete pomoct ostatním. Tenhle princip je pro well-being na pracovišti zásadní. Pokud jste sami frustrovaní, není ideální čas vymýšlet, co by udělalo radost druhým. Práce s lidmi je krásná, smysluplná a chvályhodná, ale často náročná a vyčerpávající. Proto byste jako HR neměli zapomínat na psychohygienu. Teprve když budete na well-beingu pracovat sami u sebe, můžete začít budovat smysluplnou well-being strategii i ve firmě.
Podpořte vlastní spokojenost a produktivní návyky, vyzkoušejte well-being kurz od Yaleovy univerzity. Nebo zajděte na některou z akcí od týmu Happiness@Work, třeba se tam potkáme.
Že lidé tráví v práci podstatnou část dne, nemusí trápit zaměstnance Googlu, kteří mají pracovní prostředí přizpůsobené tak, aby si důležité věci vyřešili takřka na jednom místě. Na pracovišti mají zadarmo zdravé svačinky i obědy vařené šéfkuchaři. K dispozici mají lekce jógy, fitko či masáže. V práci si můžou zajít i do kadeřnictví, postarají se tam o jejich poštu a na cestu z práce si můžou půjčit kolo. To je hodně velká paráda.
Možnost růst a dosáhnout pracovních úspěchů a zároveň mít čas na osobní život a koníčky, to je sen well-beingu. Avastu se daří jejich zaměstnance k tomuto snu přiblížit. Nabízí pracovní flexibilitu bez hranic. Lidé si můžou sami vybrat, kdy a odkud se jim pracuje nejlépe. Navíc mají k dispozici neomezené množství osobního volna. Je tedy pouze na nich, jak si své pracovní úkoly rozvrhnou.
O tom, že je důležité mít zdraví na prvním místě, vědí své zaměstnanci z KPMG, kde dbají na prevenci. Co čtvrt roku firma pořádá oblíbený Den zdraví, kdy se zaměstnanci můžou zapojit do miniseminářů na témata jako fyzioterapie, strava, první pomoc, trénink paměti atd. V průběhu dne mohou jít zaměstnanci na masáž, využít konzultace s psychologem nebo absolvovat zdravotní prohlídky. Například vyšetření znamének nebo zraku a taky zjištění hodnot vitamínů a minerálů, tuků a cukrů. A tím to nekončí. Firma hradí polovinu startovného na běžeckých závodech a pořádá týmový fotbal nebo volejbal. Tomu se říká zdravá firma.
Přechod na mateřskou dovolenou zaměstnancům usnadňuje zaměstnavatel Vodafone, kde vyplácí rozdíl mezi původní mzdou a finanční podporou, na kterou má žena nárok od státu. Tátové pak dostávají 5 dnů volna navíc při narození dítěte. Rodiče dále můžou pracovat odkudkoliv a po uplynutí mateřské dovolené zaměstnanec může využít zkrácenou pracovní dobu na 30 hodin týdně. Rozdíl ve mzdě ale Vodafone opět dorovná, aby ani zkrácená pracovní doba neměla vliv na rodinný rozpočet.