V češtině neexistuje jednoslovný výraz, který by dokonale vyjádřil anglický výraz well-being. I to je důvod, proč se tohle slovíčko často používá bez překladu. Zjednodušeně se dá říct, že well-being je stav osobní pohody a životní spokojenosti. Reálně je to však komplexní přístup k životu, který zahrnuje hned několik rovin:
Aby se člověk cítil šťastný a vyrovnaný, bude výše zmíněné roviny řešit svým vlastním, originálním způsobem. Je dost pravděpodobné, že i u jednoho člověka se v průběhu života bude přístup k daným oblastem lišit.
Čím víc roste význam well-beingu pro jednotlivce, tím víc si zaměstnavatelé uvědomují, že pokud chtějí spokojené zaměstnance, kteří u nich nějakou dobu vydrží, je tohle důležité téma i pro ně. Well-being na pracovišti je tak snaha zaměstnavatele o zlepšení celkové pohody a spokojenosti lidí.
Stejně jako je košatý well-being sám o sobě, jsou bohaté i cesty, jak k němu firma může přistoupit. Asi je vám jasné, že tohle téma nejčastěji spadne do pomyslného klína právě vám na HR. Ale pozor, aby well-being strategie mohla v práci plně fungovat, budete potřebovat podporu vedení.
Univerzální rada, jak top management pro váš záměr „nakoupit“, asi neexistuje. Dobrým začátkem ale bude well-being plán dobře odkomunikovat. Připravte se předem. Ideálně naplánujte prezentaci s konkrétními body, jak chcete postupovat a co by to mělo přinést společnosti. Inspirujte se oblastmi, na které se při zlepšování well-beingu zaměstnanců můžete zaměřit:
Úplným základem by měl být stav pracoviště jako takového – aby bylo bezpečné, dobře osvětlené, kvalitně vybavené a odvětrané. S prostorem si můžete opravdu vyhrát, aby se v něm lidé cítili „jako doma“. Průzkumy navíc ukazují, že díky optimálnímu pracovnímu prostředí se výkon zaměstnanců může zvýšit až o 20 %. Tak šup do zlepšování.
Firmy začínají chápat, že pokud lidé tráví 40 hodin týdně v práci, nese i zaměstnavatel odpovědnost za to, jak se zaměstnanci cítí. V některých společnostech tak najdete vlastní fitness, jinam chodí lektor jógy, případně při firma přispívá na sportovní vyžití, které si člověk sám zvolí. Fyzické zdraví pomáhají společnostem udržovat i příspěvky na očkování, případně možnost návštěvy u firemního lékaře apod.
Neméně důležité je ale psychické zdraví. Zaměřte se na prevenci. Budujte otevřenou kulturu, kde se zaměstnanci nebojí svěřit s tím, že jsou přetížení nebo že mají nějaký problém. Osvědčuje se i možnost konzultací u psychologa či osobního kouče, se kterým zaměstnavatel spolupracuje. Pokud vás tato oblast zaujala, věnuje se jí například společnost Soulmio.
Finance jsou citlivé téma, ale hrají ve well-beingu zaměstnanců také svou roli. Dlouhodobě podhodnocení zaměstnanci jsou míň efektivní, frustrovaní a demotivovaní. Práce samozřejmě není jen o penězích, ale finance jsou její důležitá součást.
Benefity by nikdy neměly kompenzovat nedostatečné finanční ohodnocení. Můžou u vás fungovat jako konkurenční výhoda a zvyšovat celkový well-being na pracovišti. Nejdůležitější je, aby byly všechny benefity aktuální a využitelné. Nebojte se je proto jednou za čas zrevidovat a aktualizovat. Třeba v období pandemie bylo na místě zavést víc online benefitů než kdy dřív a spoustě firem se to i povedlo.
Aby byli spokojení zaměstnanci i firma, je potřeba spolu mluvit a budovat takové prostředí, kde se vám lidé nebudou bát dávat zpětnou vazbu. Pravda někdy může bolet, ale v prvé řadě vás může posunout kupředu.
Well-being v práci souvisí samozřejmě i s možnostmi vzdělávání. Lidé, kteří se mohou v práci vzdělávat, jsou spokojenější. Z reprezentativního průzkumu LMC JobsIndex dokonce vyplývá, že cesta k růstu a vzdělávání je pro 65 % lidí důvodem ke změně zaměstnání. Když dáte zaměstnancům příležitost prohlubovat znalosti a dovednosti, posílíte jejich touhu po seberealizaci. V práci se budou cítit jistější a bude jim dávat hlubší smysl.
Může se vám zdát, že well-being na pracovišti je převážně o zlepšování kanceláří a o benefitech. To samozřejmě taky, jenže pohoda a dobrý pocit zaměstnanců se odvíjí i od banálnějších věcí, které byste měli mít jako HR zmáknuté.
Přitáhněte k sobě lidi, kteří k vám zapadnou. Třeba kandidáti, kteří přijdou z Atmoskopu, už aspoň trochu tuší, jak to u vás chodí. Že vám na well-beingu zaměstnanců záleží. A pokud na svém profilu zatím nemáte dostatek hodnocení, napište si o odkaz na interní průzkum a zaměstnancům ho pošlete.
Náboru, onboardingu, ale také offboardingu se detailně věnují další kapitoly HR Akademie. Vyberte si, kterou prostudujete jako další.
Možnost sladit svůj život – rodinu a koníčky – s prací hraje u well-beingu zaměstnanců významnou roli. Pokud jen trochu můžete, zkuste využít některé nástroje, které zaměstnancům skloubení práce s volným časem usnadní:
Well-being váš i zaměstnanců může zlepšit mimo jiné to, když nebudete muset věnovat spoustu času rutinním úkonům, ve kterých nevidíte přidanou hodnotu. V tom může pomoci automatizace nebo i umělá inteligence, která si postupně podmaňuje i obor HR. Nebojte se toho a jděte chytrým technologiím vstříc.
Vzdělávání zaměstnanců má na well-being jednotlivců a v konečném důsledku i na celou firmu nezpochybnitelně pozitivní vliv. Zmíníme proto hned 3 zajímavé trendy, které můžete vyzkoušet i u vás.
Lidé od pradávna dodržovali rituály. Možná si řeknete, že to s firemním prostředím nemá co dělat, ale opak je pravdou. I přesto, že se většina firemních výsledků sleduje v horizontu dní, měsíců a let, které pádí dál a dál, část firemního života probíhá v cyklech. A rituály zaměstnancům pomáhají uvědomit si, v jakém cyklu se nacházejí. Navíc upevňují soudržnost zaměstnanců a tím pozitivně ovlivňují well-being na pracovišti.
V období pandemie a měsících plných nejistoty, v čase (často neplánovaných) home officů, náborů na dálku a odloučení s kolegy, mohou zaměstnancům právě rituály pomoci se vyrovnat se všemi změnami. Začněte od těch nejjednodušších – vítání nováčků, oslava firemních (nebo týmových) úspěchů, případně jmenování nového šéfa. Postupně se můžete propracovat i k dalším – třeba pohřbení ukončeného projektu nebo rozloučení s kolegou. A pamatujte, že rituály byste neměli nikdy týmu nutit. Nejlepší budou ty, které si tým sám vymyslí.
Pokud rituály vyzkoušíte, vedení firmy a zejména HR oddělení by je mělo podporovat a účastnit se jich. Iniciativu pak klidně nechte na zaměstnancích. Personalisté by jen měli ohlídat, že nápady na rituály nedojdou k extrémům a bude v silách firmy je uskutečnit.
A ještě je tu jeden trend, který se jen tak neomrzí. Jako HR začněte s well-beingem u sebe. Stejně jako instrukce v letadle – první nasaďte kyslíkovou masku sobě, teprve pak můžete pomoct ostatním. Tenhle princip je pro well-being na pracovišti zásadní. Pokud jste sami frustrovaní, není ideální čas vymýšlet, co by udělalo radost druhým. Práce s lidmi je krásná, smysluplná a chvályhodná, ale často náročná a vyčerpávající. Proto byste jako HR neměli zapomínat na psychohygienu. Teprve když budete na well-beingu pracovat sami u sebe, můžete začít budovat smysluplnou well-being strategii i ve firmě.
Podpořte vlastní spokojenost a produktivní návyky, vyzkoušejte well-being kurz od Yaleovy univerzity. Nebo zajděte na některou z akcí od týmu Happiness@Work, třeba se tam potkáme.
Na závěr nakoukneme ještě pod pokličku některých firem, které mají oblast well-beingu zvládnutou na jedničku. Můžete se tak inspirovat netradičním přístupem k zaměstnancům, k nejrůznějším benefitům a také k pracovnímu prostředí.
Že lidé tráví v práci podstatnou část dne, nemusí trápit zaměstnance Googlu, kteří mají pracovní prostředí přizpůsobené tak, aby si důležité věci vyřešili takřka na jednom místě. Na pracovišti mají zadarmo zdravé svačinky i obědy vařené šéfkuchaři. K dispozici mají lekce jógy, fitko či masáže. V práci si můžou zajít i do kadeřnictví, postarají se tam o jejich poštu a na cestu z práce si můžou půjčit kolo. To je hodně velká paráda.
Možnost růst a dosáhnout pracovních úspěchů a zároveň mít čas na osobní život a koníčky, to je sen well-beingu. Avastu se daří jejich zaměstnance k tomuto snu přiblížit. Nabízí pracovní flexibilitu bez hranic. Lidé si můžou sami vybrat, kdy a odkud se jim pracuje nejlépe. Navíc mají k dispozici neomezené množství osobního volna. Je tedy pouze na nich, jak si své pracovní úkoly rozvrhnou.
O tom, že je důležité mít zdraví na prvním místě, vědí své zaměstnanci z KPMG, kde dbají na prevenci. Co čtvrt roku firma pořádá oblíbený Den zdraví, kdy se zaměstnanci můžou zapojit do miniseminářů na témata jako fyzioterapie, strava, první pomoc, trénink paměti atd. V průběhu dne mohou jít zaměstnanci na masáž, využít konzultace s psychologem nebo absolvovat zdravotní prohlídky. Například vyšetření znamének nebo zraku a taky zjištění hodnot vitamínů a minerálů, tuků a cukrů. A tím to nekončí. Firma hradí polovinu startovného na běžeckých závodech a pořádá týmový fotbal nebo volejbal. Tomu se říká zdravá firma.
Přechod na mateřskou dovolenou zaměstnancům usnadňuje zaměstnavatel Vodafone, kde vyplácí rozdíl mezi původní mzdou a finanční podporou, na kterou má žena nárok od státu. Tátové pak dostávají 5 dnů volna navíc při narození dítěte. Rodiče dále můžou pracovat odkudkoliv a po uplynutí mateřské dovolené zaměstnanec může využít zkrácenou pracovní dobu na 30 hodin týdně. Rozdíl ve mzdě ale Vodafone opět dorovná, aby ani zkrácená pracovní doba neměla vliv na rodinný rozpočet.