Na konci roku 2020 zveřejnil statistický úřad EU Eurostat daty nabušenou publikaci o stárnoucí Evropě s názvem Ageing Europe – Looking at the lives of older people in the EU. Obyvatelé EU žijí déle než kdykoliv předtím. A nejde jen o náš kontinent. Stárnutí populace je fenomén, který ovlivňuje téměř všechny vyspělé země světa a zasahuje do mnoha oblastí života včetně pracovního trhu.

V ČR roste podíl seniorů

Česko není výjimkou, stárnutí a související úbytek ekonomicky aktivních lidí je jednou z tuzemských výzev i hrozeb. Z posledního sčítání lidu, které realizoval Český statistický úřad v roce 2021, víme, že osob ve věku 65 a více let v Česku žije přes 2,1 milionu. To znamená, že do této věkové skupiny patří každý pátý. Počty seniorů narostly, zatímco v ekonomicky aktivním věku ubylo skoro 600 tisíc obyvatel. V roce 2011 bylo seniorů nad 65 let necelých 16 % populace, vloni jejich podíl přesáhl 20 %.

A důležité je, že tento trend bude sílit. Nejsilnější populační ročníky ze 70. let jsou nyní vesměs ve věku 40–⁠49 let a tvoří plnou třetinu ze všech zaměstnanců. Až se tito dnešní čtyřicátníci začnou posouvat do důchodu, významně to zasáhne trh práce i důchodový systém. Lidí o 20 let mladších je oproti této početné skupině jen zhruba polovina a odchody silných ročníků do penze za 10–15 let nestačí doplňovat ani nástup absolventů na trh z tzv. generace Z.

Zkušení odcházejí do penze

V poslední době se opět rozhořela debata o zvyšování věku odchodu do důchodu. A také o tom, jak v případě potřeby ty, kteří již důchod pobírají, motivovat, aby při penzi nadále pracovali. I nyní již řada lidí dál chodí do práce nebo podniká. Zajímavostí je, že lidé nad 50 let převažují podle dat úřadu práce i mezi těmi, kdo projdou rekvalifikací. Což svědčí mimo jiné o jejich aktivním přístupu k uplatnění na proměnlivém trhu práce.

Jenže čím dál více lidí také odchází i do předčasného důchodu. Podle dat České správy sociálního zabezpečení pobíralo v polovině letošního roku předčasný důchod 673 tisíc lidí, což je o 150 tisíc více než před deseti lety a o 450 tisíc více než před dvěma desítkami let. Předčasné důchody představují skoro 30 % vyplácených penzí.

Celkově je tedy stárnutí problém, který se výhledově ještě zvětší, až půjdou do penze populačně silné ročníky, hlavně lidé narození v 70. letech 20. století. S tím také poroste odliv těchto lidí coby zkušených zaměstnanců.

Stárnutí a neobsazené pozice

V srpnu 2022 představila poradenská společnost Boston Consulting Group spolu s neziskovkou Aspen Institute Central Europe studii Budoucnost českého pracovního trhu, kde se na základě dostupných dat, analýz a predikcí zaměřili na vývoj českého trhu práce do roku 2030 až 2040. Studie ukazuje, jak pracovní síla zestárne – do roku 2040 vzroste počet lidí ve věku 50 až 65 let o 36 %. Také se předpokládá růst množství neobsazených pozic, jejichž počet by v roce 2040 mohl dosáhnout až 400 tisíc.

Jaké profese budou výhledově nejžádanější?

Odhaduje se (např. podle Národního vzdělávacího fondu, který analyzuje žádané dovednosti), že do roku 2030 budou nejvíce žádané tyto profese:

• vysoce vzdělaní odborníci schopní pracovat v obchodu a správě
• vědci
• technici
• učitelé a lektoři
• řidiči
• řemeslníci
• pracovníci v oblasti zdravotnictví, osobní péče a služeb (např. v sociálních službách)
• dělníci ve strojírenství

Řešení pro firmy? Nečekejte, konejte

Odborníci doporučují proaktivní přístup státu, firem i zaměstnanců. Pro firmy to znamená:

• snahu zvýšit ve svých řadách počet lidí nad 50 let,
• více do práce zapojit lidi pečující o děti,
• orientovat se také na pracovníky ze zahraničí,
• investovat více do firemního vzdělávání,
• otevírat stáže a praxe i pro lidi ve vyšším věku,
• nečekat na dokonalé kandidáty, ale dovzdělat si zájemce a naučit danou práci přímo v praxi,
• dát lidem šanci rozjet „druhou kariéru“.

Hledání zahraničních posil může být ovšem také oříšek, protože stárnutí populace netrápí jen Česko. Půjde tedy především o rozvoj podpory práce na zkrácený úvazek i pro starší lidi, motivaci pracujících neodcházet do předčasných důchodů a zůstat v práci i po dosažení běžného důchodového věku a snahu snižovat neopodstatněnou nedůvěru zaměstnavatelů vůči lidem nad 50 let. V tom hraje roli také kvalita pracovního prostředí a přístup zaměstnavatele – základem je zatočit s ageismem a propsat do DNA firemní kultury diverzitu a inkluzi. Může jít například o vzájemný mentoring, kdy si třicátníci a padesátníci vyměňují zkušenosti a názory, benefity ušité pro 50+ na míru nebo speciální vzdělávací programy zaměřené na seniory.

Věkově pestré týmy jako nový normál

Související okolností je schopnost pracovat ve věkově velmi pestrých týmech (a z pozice lídra takové týmy vést), v nichž mohou běžně spolupracovat lidé napříč několika generacemi, třeba od 20 do 70+ let. Tedy lidé s odlišnými hodnotami, potřebami, zkušenostmi, s různou potřebou rozvoje a vzdělávání. Soustředěný age management přitom již teď není pro mnoho firem novinkou, na lidi 50+ cílí v péči o zaměstnance i v náboru. Příkladem mohou být Ikea či ČSOB.