Dovolené jsou z pohledu historie vlastně novinka. Pokud by vás zajímaly do detailu, můžete si o nich přečíst podrobnou studii Vývoj pracovně-právních podmínek a institutu dovolené v ČR a ve SR v letech 1918–2020. My jsme z ní vybrali několik zásadních milníků, které formovaly i současnou podobu dovolené. Začínáme ve 20. letech minulého století, kdy zaměstnanci několika evropských států, mezi nimi Československa, získali nárok na několik dnů volna v roce.

20. léta 20. století

8 dnů dovolené po 15 letech u firmy

Dovolená byla dlouho podmíněna odpracováním mnoha let u stejné firmy, později alespoň ve stejném oboru, změny se nepodporovaly, a kdo by skákal z místa na místo, byl bez volna. Od roku 1925 získali nárok na dovolenou v délce 6 dnů všichni zaměstnanci, kteří pracovali u jednoho zaměstnavatele alespoň 1 rok. Po 10 letech u téhož zaměstnavatele měli nárok na 7 dnů dovolené. A pokud vydrželi u firmy více než 15 let, mohli čerpat dovolenou v délce 8 dnů.

1926

Státní úředník – to bylo terno

Zvláštní kategorii představovali za 1. republiky státní úředníci. Zatímco ostatní se po 10 letech propracovali k jedinému týdnu volna, úřednictvo státní správy si mohlo od roku 1926 užívat 2 až 6 týdnů dovolené v kalendářním roce podle své dosažené třídy. Ta závisela na vzdělání, výsledcích práce a délce zaměstnaneckého poměru. Speciální podmínky měli také – a to prakticky v jakémkoliv čase a režimu – horníci.

1934

Prodloužení dovolených: 2 až 4 týdny za rok

Zákon z roku 1934 sjednotil podmínky a podstatně prodloužil dovolenou. Nárok na ni získal větší počet lidí. Dovolená v délce 2 kalendářních týdnů náležela všem, kdo pracovali u jedné firmy déle než půl roku. Po 5 letech to byly 3 týdny a konečně po 15 letech u stejného zaměstnavatele 4 týdny dovolené.

1939–1945

Protektorátní represe: minimální nebo žádná dovolená

Během protektorátu bylo dnů volna méně, a na čas dokonce zmizely úplně. Pracovníci měli nejprve nárok na 6 až 8 dnů na oddych v roce (6 dnů po půl roce u stejné firmy, 7 dnů po 10 letech a 8 dnů po 15 letech u jednoho zaměstnavatele). V roce 1944 bylo čerpání dovolených prozatímně zastaveno.

1947

Poválečný vývoj v Československu: 3–4 týdny dovolené

Po válce se situace opět zlepšila. Na dovolenou dosáhlo více lidí, standardně trvala 3 týdny, po 15 letech odpracovaných v jednom podniku nebo ve stejném oboru se nárok prodloužil na 4 týdny.

1968

Volné soboty! Dovolená se nemění

Dnešní podmínky dovolených jsou královské, zvláště když vezmeme v potaz, že až do roku 1968 měl u nás pracovní týden 6 dnů.

1984

Základní délka dovolené je nově v délce 3 kalendářních týdnů pro všechny zaměstnance.

21. století

4 týdny dovolené jako základ

Dávno se už zkrátila doba, kterou musel člověk odpracovat, aby mu vůbec vznikl nárok na nějakou dovolenou. V roce 2000 navíc zákon prodloužil základní délku dovolené na 4 týdny.

• Základní výměra dovolené v ČR je nyní 4 týdny ročně.
• „Státní zaměstnanci“ (zaměstnanci např. státu, obcí, krajů či příspěvkových organizací) mají základní délku dovolené 5 týdnů v roce.
• Příslušníci bezpečnostních sborů mají nárok na dovolenou v délce 6 týdnů za rok.
• Dovolená učitelů (pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol) je 8 týdnů v kalendářním roce.
• 1 týden dovolené navíc mají riziková povolání, například pracovníci v dolech, v infekčním prostředí, s lidmi s psychickým onemocněním nebo mentálním postižením, ve věznicích nebo potápěči.
• A k tomu máme plno dalších vymožeností, více se o nich dočtete v naší HR akademii.

Dlouhodobě se vedou diskuze o tom, že by se dovolená mohla ještě prodlužovat (a pracovní doba zkracovat, a to vše při zachování výše mzdy). Návrhy na prodloužení základní délky dovolené na 5 týdnů zatím neprošly, některé firmy nabízejí delší volno coby benefit.