Za poslední rok a půl prošel trh práce dramatickou změnou. Se začátkem pandemie poptávka po kandidátech ze strany firem výrazně propadla, byly podstatně omezené některé provozy a někde se i propouštělo, což znamenalo rekordní příliv uchazečů. Poptávka se však postupně začala narovnávat a v průběhu letošního května již počty obsazovaných pozic překonaly čísla z roku 2019, zatímco počet dostupných zájemců o práci již klesal. A nyní mají firmy na portálech LMC dokonce historicky rekordní počty vypsaných pozic, takže si kandidáti mohou opět dost vybírat. I proto se noví zaměstnanci shánějí výrazně hůře než dřív.
Hlad po lidech se projevuje mimo jiné tím, že mzdy oproti předchozímu roku vystřelily o 11,3 % na aktuální průměr 38 275 korun. V kontextu předchozí stagnace, která byla pro loňský rok typická, je třeba hodnocení nárůstu trochu zmírnit. Kdyby však loni takový výkyv nebyl, i tak by růst mezd byl zhruba pětiprocentní napříč obory.
Skvěle o tom vypovídá třeba stav v pohostinství, které bylo pandemií postiženo vůbec nejvíc. Už v minulosti byl tento obor finančně podhodnocený a lidé, kteří se do něj aktuálně vracejí, si žádají lepší podmínky – průměrné mzdy tak vyrostly o celých 17 procent. Výrazně pak také vyskočily mzdy i v oblasti činností souvisejících s nemovitostmi, v administrativních a podpůrných pracích nebo v průmyslu obecně.
Speciálním případem bylo zdravotnictví a v sociální péči, kde mzdy šly nahoru o celých 43 procent. Tady však situaci způsobila především nutnost přesčasů v důsledku pandemie nebo různé bonusy či dodatečné odměny za speciální nasazení. Naopak třeba v oboru IT šly platy nahoru relativně pomalým tempem – konkrétně o 4 % – tyto pozice však byly velmi dobře zaplacené i po dobu pandemie a na svých výplatních páskách tak vesměs žádné negativní změny v průběhu let nepociťují.
Zajímají vás přesná data o trhu práce? Podívejte se na aktuální Datovou snídani LMC, kde náš analytik Tomáš Ervín Dombrovský dopodrobna prochází situaci na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců.
A přesně to je jeden z hlavních důvodů, proč lidé momentálně změnit práci nechtějí. V jarní vlně reprezentativního průzkumu mezi zaměstnanci LMC JobsIndex jsme u lidí ověřovali mimo jiné spokojenost a motivovanost v zaměstnání a oproti předchozím letům se situace výrazně proměnila.
Celých 45 % lidí (o dvanáct procentních bodů více než v roce 2019) bylo po dosud posledním lockdownu v práci spokojených a motivovaných.
Firmy se v náročném období očividně o své zaměstnance snažily lépe starat a vycházet jim vstříc. A lidé jim to vraceli tím, že se ke svému stávajícímu zaměstnání více přimknuli a věnovali se mu s větším nasazením. I když spokojenost po létě mírně klesla, stále zůstává vyšší než v roce 2019. Ukazuje se, že v turbulentních dobách je pro řadu lidí dobrá práce jednou z hlavních kotev.
Zatímco ještě loni před létem podle velkého průzkumu mezi českými firmami „Datařův průvodce po pandemii“ třetina společností očekávala nebo deklarovala finanční potíže, aktuálně je takto ohroženo jen 14 % firem – a naléhavé finanční potíže aktuálně řeší pouze 1 % z nich. Ve třetí vlně tohoto průzkumu z června letošního roku také jasně vyšlo, že téměř polovina firem věří tomu, že z turbulentní doby vyjdou silnější, a bezmála 60 % společností plánuje dále zvyšovat počty zaměstnanců i jejich mzdy.
Podstatná část lidí pracuje alespoň částečně z domova, v jarním lockdownu jich bylo celých 41 %, po létě se podíl pohybuje kolem 30 %. Nový hybridní režim má však za následek i poměrně velké vytížení zaměstnanců, které se firmy momentálně snaží vyřešit. Proto přemýšlí, jak procesy nově nastavit a jak sladit osobní a pracovní život zaměstnanců.
Drtivá většina firem chce nabírat, celkově se tedy počítá s většími investicemi do lidí a spolu s tím by měla posilovat i pozice HR. Pravděpodobně tedy bude v budoucnu snazší zavádět novinky – ať už při náboru, v organizaci práce, nebo ve způsobu vedení.
Kde jsou na pracovním trhu rezervy?
Na trhu je téměř půl milionu lidí k dispozici. 260 tisíc jich je v evidenci ÚP coby nezaměstnaných a dalších více než 200 tisíc lidí je ekonomicky neaktivních, přestože by rádi za určitých podmínek pracovali. Jaké jsou hlavní bariéry pro jejich zapojení a jak si je můžete získat?
1) Nehledejte jen ideální kandidáty. V inzerátech to nepřehánějte s detailními požadavky na přesný profil zájemců, uvádějte spíše nezbytné minimum pro výkon dané práce a uvažujte i nad investicemi do zvýšení kvalifikace a dovedností zájemců. Většina věcí se dá během poměrně krátké doby za pochodu v práci doučit.
2) Nenabírejte jen do kanceláře. Většina lidí nezvládá či nechce do práce dojíždět déle než 45 minut na jednu cestu – a opravdu nejde primárně o bariéru finanční, ale časovou. Řešením u rostoucí části pozic může být vyšší flexibilita a možnost častější práce na dálku / z domova.
3) Nabídněte částečné úvazky. Z pracovního trhu je nyní doslova vytěsněná spousta lidí, kteří se nemohou práci věnovat na plný úvazek – třeba proto, že aktuálně pečují o malé děti, ještě studují, nebo mají jiná časová omezení například ve vyšším produktivním věku. Nabídněte jim nejen flexibilitu, ale i možnost zkráceného úvazku. Tyto příležitosti na českém trhu stále extrémně scházejí a počet lidí, kteří hledají právě pozice na částečný úvazek, je opravdu vysoký.
4) Nastavte správně očekávání. Nepište do inzerátů dopodrobna jen to, co požadujete, ale popište pokud možno konkrétně i to, co nabízíte. A to ideálně včetně finančního rozmezí, které na danou pozici máte.
5) Nesázejte jen na mladé a zkušené. Nejrůznější předsudky vůči starším lidem či ženám s malými dětmi stále mají za následek to, že je na řadu pozic manažeři dopředu odmítají. Když ale dáte od začátku stejnou šanci všem, pravděpodobně vhodné kandidáty najdete mnohem snáz. A spousta lidí, do kterých byste to neřekli, vás velmi příjemně překvapí.
Rozhodli jsme se rozhýbat pracovní trh a vypustili jsme do světa novou kampaň Jobs.cz. Běží od 29. 8. a bude pokračovat až do konce roku. V televizi, na billboardech, v metru i na internetu ji uvidí většina pracujících lidí. Vybrali jsme vtipné, zajímavé i banální okamžiky a říkáme, že každý z nich může být znamením, proč právě teď změnit zaměstnání.