Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla za 2. čtvrtletí 2023 meziročně o 7,7 % na 43 193 Kč. Reálně se však kvůli vysoké inflaci dále snížila a příjmy tak lidem nestačí. Jde už o 7. čtvrtletí v řadě, kdy reálné mzdy klesají, tedy o bezmála dva roky v kuse.
Trh práce se nejen v Česku aktuálně vyrovnává s prudkým nárůstem cen, ke kterému došlo v loňském roce, komentuje ČSÚ svá data v analýze. „Inflace měla svůj původní zdroj ve výplatách náhrad (mezd) v covidovém období, které nebyly kryté odpovídající produkcí, a zvýraznila se ve vlně zdražování, k němuž přistoupily firmy po impulsu daném zahájením války na Ukrajině.“ Kvůli zdražování se situace domácností zhoršila a jejich reálná kupní síla poklesla. Lidé méně utráceli a tržby obchodníků padaly.
K zastavení propadu reálných mezd dojde nejspíše až ve 3. či 4. čtvrtletí tohoto roku, další dva až tři roky však s velkou pravděpodobností potrvá, než se kupní síla zaměstnanců vrátí na předválečnou úroveň.
Vývoj mezd byl v letošním 2. čtvrtletí, podobně jako v předchozích obdobích, velmi různorodý podle odvětví. Nominální mzda sice u všech oborů narostla, ale reálná mzda téměř všude spadla. Jedinou výjimkou růstu byla energetika, kde nominální nárůst o 13,7 % znamenal reálný přírůstek o 2,3 %.
Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
V některých oborech sice mzdy vrostly více než jinde, přesto jsou stále na konci žebříčku z pohledu průměrných mezd. Příkladem může být oblast ubytování, stravování a pohostinství, která si v růstu mezd vedla lépe než řada jiných (8,8 %), ale stále má nejnižší průměrný plat ze všech (25 498 Kč).
Podívejte se, jak je na tom váš obor. U každého odvětví uvádíme meziroční nárůst nominálních mezd a také výši průměrné mzdy:
Zdroj: ČSÚ, 2. Q 2023, meziroční nárůsty nominálních mezd a průměrná mzda podle odvětví
Vysoké inflaci a nedostatečně rostoucím mzdám odpovídá i nespokojenost lidí s příjmy. 55 % zaměstnanců v průzkumu LMC JobsIndex uvedlo, že mají potíže vyjít s výplatou, plná pětina pak má potíže zásadní. O rok dříve tomu čelilo 46 %, respektive 15 % lidí.
Lidé proto měli pro letošek velká očekávání ohledně růstu mezd. Celých 58 % zaměstnanců v průzkumu na jaře uvedlo, že čeká zvednutí platu ještě letos. Dvě pětiny z nich očekávaly nárůst do 5 %, ale to většina vůbec nepovažuje za adekvátní. Minimální přijatelný růst mezd je podle zaměstnanců letos o 6–10 %, za zcela adekvátní růst pak považují navýšení o 11–15 %.
Z dat a analýzy ČSÚ i průzkumu LMC JobsIndex vyplývá, že mzdy rostou příliš pomalým tempem jak vzhledem k cenovým hladinám a potřebám zaměstnanců, tak i vzhledem k celkovému objemu tuzemské produkce ve srovnání s místními náklady práce. V jaké kondici vstoupí firmy do nového roku a zda si udrží lidi nespokojené s platem, záleží nyní hodně na tom, jak si nastaví své rozpočty.
„Podle prozatím dostupných dat můžeme odhadovat, že v příštím roce mzdy v celé ekonomice porostou meziročním tempem o 5 až 8 % – o něco rychleji v komerční sféře, naopak ve veřejném sektoru se bude více šetřit.“
ČSÚ upozorňuje, že ohrožením pro stabilitu do budoucna můžou být velké rozdíly mzdového vývoje v různých odvětvích. Tlak na mzdový růst je daný jak potřebou zaměstnanců splácet své dlouhodobé závazky, úvěry apod. a kompenzovat zdražování, tak i stále vysokou poptávkou firem po pracovní síle.
To vše vede k vyostření konkurenčního boje o kvalitní zaměstnance a dochází k silnější fluktuaci mezi podniky i celými obory. Aktuálně plánuje změnit místo 18 % lidí, velká část z nich právě kvůli finanční situaci. Prozíraví zaměstnavatelé budou muset reagovat a nastavit svoji mzdovou politiku tak, aby na trhu práce byli konkurenceschopní.
Chcete nastavit správně mzdy? Podívejte se na hladiny mezd ve svém oboru a pro vybranou skupinu pozic. S nástrojem Platy.cz vše lépe usadíte do tržního prostředí.