Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla za 2. čtvrtletí 2023 meziročně o 7,7 % na 43 193 Kč. Reálně se však kvůli vysoké inflaci dále snížila a příjmy tak lidem nestačí. Jde už o 7. čtvrtletí v řadě, kdy reálné mzdy klesají, tedy o bezmála dva roky v kuse.

Trh práce se nejen v Česku aktuálně vyrovnává s prudkým nárůstem cen, ke kterému došlo v loňském roce, komentuje ČSÚ svá data v analýze. „Inflace měla svůj původní zdroj ve výplatách náhrad (mezd) v covidovém období, které nebyly kryté odpovídající produkcí, a zvýraznila se ve vlně zdražování, k němuž přistoupily firmy po impulsu daném zahájením války na Ukrajině.“ Kvůli zdražování se situace domácností zhoršila a jejich reálná kupní síla poklesla. Lidé méně utráceli a tržby obchodníků padaly.

K zastavení propadu reálných mezd dojde nejspíše až ve 3. či 4. čtvrtletí tohoto roku, další dva až tři roky však s velkou pravděpodobností potrvá, než se kupní síla zaměstnanců vrátí na předválečnou úroveň.

Reálné mzdy narostly jen v energetice

Vývoj mezd byl v letošním 2. čtvrtletí, podobně jako v předchozích obdobích, velmi různorodý podle odvětví. Nominální mzda sice u všech oborů narostla, ale reálná mzda téměř všude spadla. Jedinou výjimkou růstu byla energetika, kde nominální nárůst o 13,7 % znamenal reálný přírůstek o 2,3 %.

Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.

Nárůst nominálních mezd podle oborů: od 3 až do 13 %

V některých oborech sice mzdy vrostly více než jinde, přesto jsou stále na konci žebříčku z pohledu průměrných mezd. Příkladem může být oblast ubytování, stravování a pohostinství, která si v růstu mezd vedla lépe než řada jiných (8,8 %), ale stále má nejnižší průměrný plat ze všech (25 498 Kč).

Podívejte se, jak je na tom váš obor. U každého odvětví uvádíme meziroční nárůst nominálních mezd a také výši průměrné mzdy:

Růst nižší než 6 %

• Nejslabší nominální nárůst najdeme u ostatních činností (2,9 %), kde mzdy stouply v průměru jen o 897 Kč na 32 008 Kč. (Tato „zbytková skupina“ zahrnuje činnosti, které nespadají do jiných oborů, například opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu, domácnosti a jiné osobní služby.)
• Na druhém nejhorším místě jsou kulturní, zábavní a rekreační činnosti s nárůstem 3,8 %, kde se průměrná mzda zvýšila o 1 331 Kč na 36 600 Kč.
• Třetí místo od konce náleží vzdělávání (4,3 %), kde mzda stoupla o 1 707 Kč na 41 658 Kč.

Růst o 6–⁠8 %

• Ve zdravotní a sociální péči, kde aktuálně pracuje každý dvanáctý zaměstnanec, vzrostla průměrná mzda o 6,7 % na 46 007 Kč.
• Stavebnictví si polepšilo o 6,8 % na průměrnou mzdu 36 963 Kč.
• O 6,9 % vzrostla mzda v administrativních a podpůrných činnostech na hodnotu 30 123 Kč, což je 2. nejnižší průměrná mzda.
• Profesní a vědecké činnosti zaznamenaly růst mezd o 7,1 %, průměrná mzda představuje 52 936 Kč.
• V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 7,4 % na 40 317 Kč.
• O 7,5 % vzrostly mzdy meziročně v oboru informační a komunikační činnosti. Ty jsou na 2. nejlepším místě z pohledu průměrné mzdy, která dosáhla až na 75 522 Kč.
• V zemědělství, lesnictví a rybářství narostly mzdy o 7,7 %, ale průměrná mzda ve výši 33 440 Kč je řadí na 3. pozici mezi nejhůře vydělávající obory.
• Také veřejná správa a obrana měly nárůst o 7,7 %, zde je průměrná mzda na úrovni 46 053 Kč.

Růst o 8–⁠10 %

• V dopravě a skladování si zaměstnanci přijdou průměrně na 38 615 Kč, což je posun o 8,5 %.
• Zásobování vodou a odpadní hospodářství poskočilo o 8,7 % na průměrnou mzdu 38 762 Kč.
• V ubytování, stravování a pohostinství vzrostla průměrná mzda o 8,8 %, ale stále zůstává na zcela nejnižší úrovni průměrných platů (25 498 Kč) ze všech odvětví.
• Ve zpracovatelském průmyslu mzdy narostly o 9,2 % na 43 042 Kč (ve výrobě motorových vozidel se dostaly až na 56 737 Kč).
• O rovných 10 % poskočily nominální mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví. V tomto oboru najdeme také absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ve výši 76 664 Kč.

Růst vyšší než 10 %

• Nad 10% nárůst se dostala oblast těžby a dobývání (10,4 %) s průměrnou mzdou 47 111 Kč.
• O 10,6 % narostla nominální mzda v oboru nemovitostí, průměrná mzda je 39 604 Kč.
• Nejvyšší příčce žebříčku v růstu nominálních mezd vévodí již zmíněná energetika (13,7 %). Patří jí také 3. nejlepší místo, pokud jde o průměrnou mzdu, která činí 62 995 Kč.

Zdroj: ČSÚ, 2. Q 2023, meziroční nárůsty nominálních mezd a průměrná mzda podle odvětví

Peníze lidem nestačí, potřebují vydělat více

Vysoké inflaci a nedostatečně rostoucím mzdám odpovídá i nespokojenost lidí s příjmy. 55 % zaměstnanců v průzkumu LMC JobsIndex uvedlo, že mají potíže vyjít s výplatou, plná pětina pak má potíže zásadní. O rok dříve tomu čelilo 46 %, respektive 15 % lidí.

Lidé proto měli pro letošek velká očekávání ohledně růstu mezd. Celých 58 % zaměstnanců v průzkumu na jaře uvedlo, že čeká zvednutí platu ještě letos. Dvě pětiny z nich očekávaly nárůst do 5 %, ale to většina vůbec nepovažuje za adekvátní. Minimální přijatelný růst mezd je podle zaměstnanců letos o 6–⁠10 %, za zcela adekvátní růst pak považují navýšení o 11–⁠15 %.

Mzdy porostou. Jde o to, jak moc

Z dat a analýzy ČSÚ i průzkumu LMC JobsIndex vyplývá, že mzdy rostou příliš pomalým tempem jak vzhledem k cenovým hladinám a potřebám zaměstnanců, tak i vzhledem k celkovému objemu tuzemské produkce ve srovnání s místními náklady práce. V jaké kondici vstoupí firmy do nového roku a zda si udrží lidi nespokojené s platem, záleží nyní hodně na tom, jak si nastaví své rozpočty.

ČSÚ upozorňuje, že ohrožením pro stabilitu do budoucna můžou být velké rozdíly mzdového vývoje v různých odvětvích. Tlak na mzdový růst je daný jak potřebou zaměstnanců splácet své dlouhodobé závazky, úvěry apod. a kompenzovat zdražování, tak i stále vysokou poptávkou firem po pracovní síle.

To vše vede k vyostření konkurenčního boje o kvalitní zaměstnance a dochází k silnější fluktuaci mezi podniky i celými obory. Aktuálně plánuje změnit místo 18 % lidí, velká část z nich právě kvůli finanční situaci. Prozíraví zaměstnavatelé budou muset reagovat a nastavit svoji mzdovou politiku tak, aby na trhu práce byli konkurenceschopní.