Zákon o whistleblowingu by měl přijít do konce roku. Co na zaměstnavatele čeká?

Česká republika se snad konečně přibližuje zavedení zákonu o whistleblowerech. Díky němu by zaměstnanci dostali možnost bezpečně oznamovat protiprávní jednání zjištěná při výkonu pracovní činnosti. Spolu s právnickou kanceláří Havel & Partners představujeme, o co v něm vlastně půjde a co bude znamenat pro firmy.

Zákon o whistleblowingu

Návrh zákona o whistleblowingu z dílny Ministerstva spravedlnosti půjde do druhého čtení. Jeho zásadní principy už by se příliš měnit neměly, tak si je pojďme představit.

Jaká porušení zákona se budou oznamovat?

Český návrh zákona definuje „oznámení“ široce, a je tedy možné pod něj zařadit velmi široký okruh podání. Oznamovat bude možné porušení zákona v oblastech stanovených směrnicí, tedy například při:

  • zadávání veřejných zakázek;
  • označování cen výrobků, výrobě a prodeji zboží nebo poskytování záruky;
  • nakládání s odpady a jejich recyklaci nebo při nakládání s toxickými látkami;
  • zpracování osobních údajů nebo v souvislosti s bezpečností informačních systémů.

Krom toho by mělo být možné oznamovat veškeré další protiprávní jednání související s prací nebo obdobnou činností, pokud tato jednání budou vykazovat znaky trestného činu nebo přestupku. Přičemž o protiprávním jednání se oznamovatel může dozvědět i mimo rámec práce, např. při komunikaci s kolegy na vánočním večírku.

Potřebujete základní přehled o právu v HR? Nachytřete se s našimi videokurzy pracovního práva pro manažery na Seduo.cz.

Firmy budou muset zřídit oznamovací systém

Návrh zákona předkládá dvě cesty k oznamování protiprávního jednání, a to pomocí vnitřního či vnějšího oznamovacího systému. Vnitřní oznamovací systém dle aktuálního znění budou muset zavést osoby definované zákonem, například veřejní zadavatelé nebo zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci (příp. 50 dle pozměňovacího návrhu). Tyto osoby musí určit příslušnou osobu pro správu systému, která musí být bezúhonná, zletilá a plně svéprávná, ovšem nemusí být v pracovněprávním či obdobném poměru k zaměstnavateli. Dotyčný následně bude přijímat a posuzovat důvodnost oznámení a navrhovat opatření k nápravě. Měl by přitom postupovat vždy nestranně a dodržovat povinnost mlčenlivosti.

Vedle povinného vnitřního oznamovacího systému bude zřízen ještě systém vnější. Ten bude zajišťovat samotné Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím svého nového útvaru, který bude rovněž sloužit jako poradenský a konzultační orgán ve věcech oznamovatelů.

Za odvetu proti whistleblowerům bude firmě hrozit pokuta až do výše jednoho milionu korun.

Jak má zákon chránit oznamovatele?

V současné době může oznamování ze strany pracovníků limitovat strach z odvety zaměstnavatele nebo spolupracovníků. Návrh zákona proto obsahuje výslovný zákaz tzv. odvetných opatření. Za odvetná opatření považuje například rozvázání pracovního poměru, neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, snížení mzdy, nepřiznání osobního příplatku nebo převedení na jinou práci. Před odvetnými opatřeními přitom chrání nejenom samotné oznamovatele, ale i řadu dalších osob, například pomocníky oznamovatele, kteří třeba zprostředkovali informaci nebo obstarali a poskytli materiály potřebné k podání oznámení. Chráněni jsou rovněž zaměstnanci a kolegové oznamovatele nebo osoby blízké. Za porušení zákazu odvetných opatření hrozí pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Členské státy Evropské unie jsou povinny promítnout směrnici do svých právních řádů nejpozději do 17. prosince 2021. Povinnost firem zavést vnitřní oznamovací systém je stanovena na 31. března 2022. V současné době český návrh ještě čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně, kde se rozhoduje o pozměňovacích návrzích. Následně musí návrh zákona schválit Senát a prezident. Je tedy otázkou, zda to, i z důvodu voleb, Česká republika ve stanoveném termínu stihne. Pokud ne, bude to úkolem nové vlády, povinnost zavést whistleblowingový systém se tak pouze odloží na pozdější dobu.

 
Sdílejte
Řešíte spory zaměstnanců?
0