Unikátní data: Jak se covid-19 promítá do práce a výdělků v Česku

Pracovní trh se ocitl ve stavu, se kterým dosud nemáme zkušenost. Abychom se v neznámé situaci zorientovali, potřebujeme data. Proto jsme v LMC uskutečnili operativní online výzkum, který zmapoval dopad opatření proti šíření viru covid-19 na pracovní podmínky a vývoj mezd. Do průzkumu se zapojilo 9048 uživatelů služeb LMC (1228 Jobs.cz, 996 Prace.cz, 6824 Práce za rohem). Na co všechno jsme přišli? To a spoustu dalších věcí se dozvíte v Datové snídani, kterou jsme s Tomášem Ervínem Dombrovským připravili v nových podmínkách na videu. Najdete ho v tomto článku, stejně jako celou prezentaci, ze které vychází. Jako návnadu si v textu můžete přečíst výběr některých zajímavých výsledků.

ZMĚNY V PRÁCI

Dopady epidemie covid-19 jsou významné už nyní. Projevují se jednak v tom, jakým způsobem ve firmách spolupracujeme a na část lidí už dopadá i snížení příjmů, byť ve větší míře jde o výpadek dočasný. Případy ztráty práce u zaměstnanců v hlavním pracovním poměru jsou zatím poměrně málo časté. Průzkum je odhalil ve 2,5 % případů.Celkový vliv epidemie na pracovní trh je ale zřetelný. Beze změny pracuje pouze 28,4 % ekonomicky aktivních lidí, kdežto skoro třetina (31,1 %) zaměstnanců i živnostníků svou pracovní činnost nějakým způsobem přerušila. Důvody pro přerušení jsou různé, od ztráty zakázek přes dovolenou po dohodě se zaměstnavatelem či nutnost ošetřování rodinných příslušníků až po výpověď. Změny se dotkly daleko více živnostníků než zaměstnanců. Zatímco zaměstnanců pracuje beze změny 30,4 %, u OSVČ žádnou změnu nezaznamenalo pouze 14,4 %. 30,7 % živnostníků se pak snížil objem práce a takřka pětina z nich (19,1 %) přišla o zakázky úplně.

Zajímavé údaje přináší analýza vlivu pandemie na pracovní činnost podle velikosti firem a regionů. Zde se dá vysledovat úměra, že čím menší firma je, tím více důsledky pandemie pociťuje. Co se týče zaměstnanců, nejhůře dopadají následky karantény na menší firmy v českém vlastnictví. Velký vliv má v tomto ohledu možnost práce z domova. Na home office pracuje 19,2 % ekonomicky aktivních lidí. Zatímco velké firmy nad 500 zaměstnanců si s novou situací dovedly lépe poradit a práci z domova zaměstnancům umožňují, u malých firem je zastoupení home officů nižší. Z výsledků průzkumu také vyplývá, že dnešní situace vyznívá nejhůře pro lidi žijící v Praze, zejména pro ty s nižším vzděláním. Důvodem je fakt, že v hlavním městě je vysoká koncentrace práce ve službách, tedy v oboru, který je současnými omezeními nejvíce postižen.

Informací a dat o tom, jak český trh práce zvládá tohle turbulentní období, máme mnohem víc a můžete je využít i vy. Prezentaci s daty použitými v datové snídani si snadno stáhnete tady.

ZMĚNY VÝDĚLKU

Podobné trendy jako u pracovních změn se dají vysledovat i v oblasti mezd. Snížení výdělku, ať už dočasně, či trvale, se dotklo celkem 36,7 % ekonomicky aktivních lidí a daleko více pociťují propad živnostníci. Rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ je v tomto případě přímo obrovský. Pokles příjmů zaznamenala zhruba třetina zaměstnanců (31,2 %), skupina OSVČ ale propad pocítila v celých 78,7 % případů. Další podobností je fakt, že ke snižování platu došlo častěji u zaměstnanců v menších firmách s tuzemským vlastníkem a největší propad se objevil v Praze. Výdělky v hlavním městě trvale klesly u 23,1 % lidí, kdežto ve zbytku republiky bylo procento lidí s trvalým snížením platu zhruba o třetinu nižší (v Čechách se platy propadly u 16,3 % respondentů, na Moravě u 16,1 %). Důvody jsou v podstatě stejné jako v případě pracovních změn. Velké firmy bývají častěji v zahraničních rukou a zaměstnanci z českých firem působí ve vyšší míře ve službách.

OBAVA O ZTRÁTU PRÁCE DO BUDOUCNA

Změny v práci a výdělcích se logicky promítají i do narůstajících obav z nejisté budoucnosti. I tady si obavy nejčastěji připouští zaměstnanci českých firem. Obavy z možné ztráty práce zažívá asi každý pátý z nich (20,4 %). U zaměstnanců zahraničních firem má vážné starosti pouze 13,5 % zaměstnanců a ve státním sektoru jde o necelou desetinu (8,9 %). Obava ze ztráty práce dále klesá s rostoucím vzděláním. Ve skupině, která ztrátu práce považuje za „téměř jistou“ či „velmi pravděpodobnou“, se nachází 25,3 % lidí se středoškolským a 27,6 % se základním vzděláním. Mezi vysokoškoláky si vysokou pravděpodobnost ztráty zaměstnání připouští pouze desetina (10,2 %).

Sdílejte
 
Řešíte se svými lidmi dlouhodobý stres?
0