Právní poradna: Svatba, narození dítěte nebo stěhování. Víte, kdy mají zaměstnanci nárok na pracovní volno?

Nemocenská, rodičovská, ošetřovné nebo takzvaný „paragraf“... to jsou z pohledu práva důležité překážky v práci na straně zaměstnance, o kterých má většina zaměstnanců jasné představy. Jaké jsou ale další situace, kdy má zaměstnanec nárok na volno, ať už placené, či neplacené?

Zákoník práce společně s nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, upravuje další situace, ve kterých má zaměstnanec nárok na pracovní volno, a rovněž to, zda půjde o volno placené, nebo neplacené. Jako příklad můžeme uvést následujících šest kategorií, na které se podíváme podrobněji.

1. Svatby vlastní, rodičů i dětí

Pokud váš zaměstnanec plánuje vlastní svatbu, musíte mu coby zaměstnavatel poskytnout 2 dny volna, kdy jeden z nich je určen přímo na svatební obřad. V případě, že svatba bude o víkendu, volno navíc fakticky bude znamenat pouze jeden den. A za ten zaměstnanci náleží i náhrada mzdy.

Volno se přitom vztahuje i na případy, kdy zaměstnanec jde na svatbu svých rodičů nebo dětí. V takovém případě však má nárok jen na jeden den placeného volna v případě dětí a neplaceného volna v případě svatby rodičů.

2. Narození dítěte

Narození dítěte je nepochybně radostná událost. Dítě si ale nevybírá, jak mají budoucí rodiče rozvrhnutou práci, a proto i na tyto situace zákonodárce myslel. Na placené volno má budoucí tatínek nárok na dobu nutnou k převozu manželky/partnerky do porodnice a zpět.

Pokud chce ale být přítomen u porodu, má nárok pouze na volno neplacené. Po narození dítěte se v praxi nejčastěji uplatňují známé překážky v práci, jako je mateřská a rodičovská. Méně známá je pak nedávno zavedená otcovská – tatínkovi náleží dvoutýdenní volno s náhradou 70 % mzdy.

Potřebujete základní přehled o právu v HR? Nachytřete se s našimi videokurzy Pracovního práva pro manažery na Seduo.cz.

3. Pohřby

Právo myslí i na smutnější životní okamžiky a nárok na placené volno vzniká i v případě úmrtí v rodině, a to v délce až 3 dnů v případě účasti na pohřbu. Bez účasti na pohřbu vzniká nárok na 2 dny volna. Přičemž nárok vzniká při úmrtí manžela, druha nebo dítěte. O něco méně volna, 1 den, pak zaměstnancům náleží v případě úmrtí dalších členů domácnosti nebo širší rodiny, třeba i z manželovy strany.

Zaměstnanec, který pohřeb pro širší členy rodiny či domácnosti zařizuje, pak má nárok na jeden placený den navíc. V případě úmrtí kolegy volno na pohřeb dostávají zaměstnanci, které určí zaměstnavatel.

4. Návštěva lékaře

K lékaři musíme občas všichni a čas strávený u lékaře je běžně zaměstnavateli kompenzován náhradou mzdy. Zaměstnanci by se ale měli snažit plánovat si návštěvy u lékaře mimo pracovní dobu, zejména pokud pracují např. v režimu krátký/dlouhý týden. Pokud to není možné, i tak by se měli zaměstnanci snažit dobu u lékaře minimalizovat – ze zákona jim totiž náleží náhrada mzdy pouze za dobu „nezbytně nutnou“.

Pokud tedy zaměstnanec míří dopoledne k zubaři, měl by se do práce po obědě vrátit. Obdobný princip se uplatní, pokud k lékaři jde jako doprovod rodinného příslušníka – konkrétně v případě doprovázení manžela, druha, dítěte či vnuka.

Mezi další speciální vyšetření/úkony, u kterých se použije obdobný princip, patří pracovnělékařské prohlídky a očkování související s výkonem práce. Placené pracovní volno je poskytováno i k době nezbytné pro darování krve a související úkony.

5. Dopravní problémy

Mezi další méně známé oblasti patří dopravní komplikace. Právo rozlišuje dva typy: znemožnění cesty do zaměstnání a přerušení dopravního provozu. Jestliže těžce postiženému zaměstnanci cestu do práce znemožnila vysoká vrstva sněhu, povodně či jiné povětrnostní podmínky, zaměstnavatel nepřítomnost omluví s náhradou mzdy. V případě nepředvídaného přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků je zaměstnavatel povinen nepřítomnost omluvit, neexistuje však už nárok na náhradu mzdy.

6. Stěhování

Nárok na pracovní volno zaměstnanci vzniká i při dalších životních změnách, jako je třeba přestěhování. Pokud se stěhuje za prací v zájmu zaměstnavatele, zaměstnavatel by měl nahradit mzdu až do 2 dnů nepřítomnosti. Volno se poskytuje i v případě, že na stěhování nemá zaměstnavatel žádný zájem, za nepřítomnost však zaměstnanec nedostane žádnou náhradu.

Nevíte si rady s propouštěním? S videokurzem Seduo.cz to hravě zvládnete, a to včetně všech právních náležitostí.

7. Hledání nového místa

Jestliže někomu dáte výpověď, musíte mu také umožnit hledání nového místa. Konkrétně jde o placené volno po dobu nutnou k účasti na pohovorech, nejvýše však v rozsahu 1 půlden v každém týdnu po dobu trvání výpovědní lhůty. Tyto půldny je přitom možné i spojovat, což se v praxi často děje.

Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou právní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální ke konci května 2022. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní právo.

 
Sdílejte