Právní poradna: Bouračka i rozbitý mobil aneb Jak na odpovědnost za škodu

Každý, kdo někdy podepisoval pracovní smlouvu, se soustředil hlavně na dvě položky – dobu trvání a odměnu. Zbytek pravděpodobně působil jako povinná právnická mantra. Ale na takový přístup pozor. O peníze při maléru může přijít zaměstnanec i zaměstnavatel. Co byste si měli ohledně odpovědnosti za škodu pořádně prostudovat? Zeptali jsme se právničky.

Co vlastně taková škoda v pracovním poměru znamená? To, že si zaměstnanec vylije do pracovního počítače kafe? Nebo že jeho služební Fabii nedá přednost manažer v Audi? Přesný výčet toho, co je to škoda, v zákoně nehledejte. Není tam. Jde jednoduše o takovou újmu, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného, můžete ji vyjádřit v penězích a dá se napravit majetkovým plněním.

„Za skutečnou škodu považujeme nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele, například o částky, které je třeba vynaložit na opravu stroje či zařízení poškozeného zaměstnancem, nebo o částku, kterou zaměstnavatel uhradil na pokutě uložené mu v důsledku pochybení zaměstnance,“ vysvětluje advokátka Lucie Koupilová.

Za skutečnou škodu považujeme nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele.

Pozor na výbuchy vzteku aneb Ušlý zisk

Škodu však může zaměstnanec způsobit i tak, že svého šéfa doslova nenechá vydělat. Taková situace se označuje jako ušlý zisk a znamená to, že v důsledku úmyslného porušení pracovních povinností zaměstnance nedošlo ke zvýšení majetku, který by zaměstnavatel za normálních okolností očekával. Například když zaměstnanec rozbije ve vzteku výrobní linku a zhatí tak plány firmy, která nemůže v určitém čase dodat objednané zboží a přijde o plánovaný zisk. Kromě škody na výrobní lince je takový výtečník povinen svému šéfovi nahradit i ušlý zisk.

Pokud pracant způsobí škodu, zaměstnavatel je povinen s ním její výši projednat. Pokud ji uzná co do důvodu a výše, doporučují experti, aby s ním zaměstnavatel uzavřel dohodu o způsobu náhrady škody v písemné formě. V takovém dokumentu smluvní strany výslovně uvedou výši nároku, který je zaměstnanec povinen uhradit, a důvod jeho vzniku, čímž dojde k uznání závazku z jeho strany.

Nárok je třeba označit tak, aby bylo jasné, čeho konkrétně se týká. Součástí takové dohody by měla být i dohoda o srážkách ze mzdy/platu. Tahle část je obzvlášť důležitá, protože zákoník práce neumožňuje provádět srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance. Srážky navíc může zaměstnavatel provádět pouze v zákonné výši (zaměstnanci po provedení srážek musí vždy zůstat tzv. nezabavitelná částka stanovená nařízením vlády).

Bojíte se právních aspektů své práce? Mrkněte se na speciální videokurzy v sekci „HR a Právo“ na Seduo.cz a buďte v obraze.

Kolik to bude zaměstnance stát aneb pravidlo 4,5násobku

Záleží na tom, jestli škoda byla zaviněná úmyslně (třeba v opilosti, pod vlivem drog apod.), nebo „pouze“ z nedbalosti. Je třeba dodat, že zavinění zaměstnance musí prokazovat zaměstnavatel. Jde o tzv. obecnou odpovědnost za škodu, která zaměstnavateli vznikla v důsledku zaviněného, tedy úmyslného nebo nedbalostního porušení povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Pokud škodu nelze odčinit uvedením v předešlý stav, je zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit skutečnou škodu v penězích. Pojďme se teď podívat na konkrétní limity takové náhrady:

  • Škoda z nedbalosti

„Pokud zaměstnanec způsobil škodu z nedbalosti, výše požadované náhrady nesmí přesáhnout u jednoho zaměstnance 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku. Pokud byla škoda způsobena také porušením povinností zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Stejně tak, pokud za škodu odpovídá vícero zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody dle svého zavinění,“ říká advokátka.

Pokud zaměstnanec způsobil škodu z nedbalosti, výše požadované náhrady nesmí přesáhnout u jednoho zaměstnance 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku.

  • Úmyslné porušení povinností

V případě úmyslného porušení povinností pak neexistuje limit a zaměstnanec musí uhradit celou vzniklou škodu bez omezení. A to už se jeho peněženka může pořádně prohnout...

Věděli jste, že zaměstnanec může i porušit povinnost k odvracení škody? Laicky to znamená, že vědomě neupozornil svého nadřízeného na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě. V takovém případě je výše náhrady škody omezena trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Nabourali služebák, rozbili telefon. Co s tím?

Nejčastější dotazy zaměstnanců se zaměřují na případy, kdy například nabourají služební vůz nebo zničí služební mobil. Jde o tzv. odpovědnost za svěřené věci. Zaměstnanec odpovídá za jejich ztrátu a je povinen uhradit škodu zaměstnavateli v plné výši. Na rozdíl od předchozího případu jde o zvláštní odpovědnost za škodu, kde se předpokládá zavinění zaměstnance, tudíž ho zaměstnavatel nemusí prokazovat. Zaměstnanec pak odpovídá neomezeně a musí škodu uhradit v plném rozsahu.

Podmínkou vzniku odpovědnosti je skutečnost, že se k ní zaměstnanec písemně zavázal, buď tím, že podepsal písemné potvrzení, nebo v případě věcí, jejichž hodnota přesahuje 50 tisíc korun, tím, že uzavřel se zaměstnavatelem písemnou dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Zaměstnanec se své odpovědnosti sprostí, pouze pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Sdílejte
 
Chcete se učit přes video v pohodlí domova?
0