Na co si dát pozor při náboru? Zapamatujte si 9 rad zkušené právničky

Na co dát pozor při náboru

Advokátka Alice Hejzlarová, vedoucí partnerka LP Legal, popisuje nejčastější chyby zaměstnavatelů při přijímání nových zaměstnanců. Čeho by se personalisté měli bát, když přijde na zákony?

1. Diskriminační inzerát

Zaměstnavatelé často ve snaze vytvořit poutavý a originální inzerát zapomínají na to, že jejich inzerát nesmí mít diskriminační charakter – hledají muže na pozici technika nebo prodavačku, což je typický případ diskriminace z důvodu pohlaví. Diskriminační může být ale i inzerát, ve kterém je uvedeno, že práce je vhodná pro matky na mateřské nebo že zaměstnavatel hledá uchazeče do mladého kolektivu. Za uveřejnění takového inzerátu hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 1 milionu korun.

2. Požadované dokumenty

Zaměstnavatel může po uchazeči o zaměstnání požadovat předložení výpisu z rejstříku trestů, zdravotního nebo očkovacího průkazu pouze v odůvodněných případech – např. v případech, kdy je pro výkon práce zákonem daná podmínka bezúhonnosti nebo je vyžadován platný zdravotní či očkovací průkaz, existuje jiný legitimní cíl a tento požadavek zaměstnavatele je přiměřený k druhu vykonávané práce (např. auditor, pokladní v bance, realitní makléř).

3. Přijímací pohovor

Přijímací pohovor je zcela běžně užívaný nástroj při výběru nového zaměstnance. Přesto i při pohovoru zaměstnavatelé často chybují – kladou diskriminační, sugestivní, relativně skryté či nepřímé otázky (např. Jste vdaná? Co si myslíte o homosexuálech? Kdy plánujete založit rodinu? Kdo bude s dětmi doma, když budou nemocné?). Zaměstnavatelé by se tak těchto otázek měli raději vyvarovat.

Hledáte nové posily do týmu? Začněte nábor za pomoci aplikace Práce za rohem. Naservíruje vám desítky kandidátů pouhým kliknutím na mobilu.

4. Praktická zkouška

Kromě samotného pohovoru často zaměstnavatelé požadují po uchazeči o zaměstnání praktickou zkoušku, aby si ověřili jeho schopnosti, dovednosti a zručnost (např. aranžování výlohy obchodu, komunikační dovednosti během telefonátu, psaný projev v cizím jazyce). Praktická zkouška by však měla proběhnout pouze v rozsahu několika minut a v žádném případě se nesmí jednat o soustavný výkon práce či neplacenou výpomoc zaměstnavateli v řádu hodin, či dokonce dní. Při nepřiměřeně dlouhé praktické zkoušce totiž zaměstnavateli hrozí pokuta až do výše 10 milionů korun.

5. Ochrana osobních údajů

GDPR a ochrana osobních údajů jsou v poslední době hojně diskutovaná témata, která dopadají i na oblast přijímání zaměstnanců. Osobní údaje uchazečů získávají zaměstnavatelé zejména z životopisů. Obecně platí, že pro účely výběrového řízení může zaměstnavatel s osobními údaji nakládat i bez uchazečova souhlasu, pokud však s nimi bude nakládat i po skončení výběrového řízení (např. archivace životopisu pro budoucí využití), je k tomu již nezbytný souhlas uchazeče o zaměstnání se všemi náležitostmi dle platných právních předpisů.

6. Kopie občanského průkazu a pasu pro účely přípravy pracovní smlouvy

Pro snazší přípravu pracovní smlouvy a dalších pracovněprávních dokumentů si zaměstnavatelé často pořizují kopie občanského průkazu či pasu uchazeče o zaměstnání. Zaměstnavatelé by však v žádném případě neměli zapomínat na to, že pořídit tuto kopii lze pouze s prokazatelným výslovným souhlasem uchazeče o zaměstnání (tj. souhlas v písemné podobě s řádným podpisem uchazeče o zaměstnání).

7. Uzavření pracovní smlouvy a vznik pracovního poměru

K častým omylům na straně zaměstnavatele patří přesvědčení, že pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy, která obsahuje všechny podstatné náležitosti (druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce). Opak je však pravdou. Ve skutečnosti pracovní poměr vzniká až dnem nástupu do práce (např. pracovní smlouva je uzavřena dne 1. ledna 2019, den nástupu do práce je určen na 1. března 2019 = vznik pracovního poměru), který je důležitým datem vzniku práv a povinností vyplývajících z pracovního poměru.

8. Vstupní lékařská prohlídka

V praxi je zcela běžné, že zaměstnavatelé posílají nové zaměstnance na vstupní lékařskou prohlídku až po vzniku pracovního poměru. Tento postup je však v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně platí, že zaměstnanec může absolvovat vstupní lékařskou prohlídku po uzavření pracovní smlouvy, ale musí se tak stát dříve, než pracovní poměr zaměstnance vznikne (tj. přede dnem nástupu do práce).

9. Seznámení zaměstnance s jeho právy a povinnostmi

Po vzniku pracovního poměru zaměstnavatelé často zapomínají na to, že pokud pracovní smlouva neobsahuje další údaje o pracovním poměru zaměstnance, musí nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru tohoto písemně informovat o náplni jeho práce, bližším označení druhu práce, délce dovolené, délce výpovědní doby, týdenní pracovní době, výši mzdy či platu, termínu výplaty a způsobu vyplacení mzdy či platu a právních a vnitřních předpisech vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Zdroj: Magazín THE JOB

Sdílejte
 
Víte, na co se při pohovorech ptát?
0