Slováky na týden dovolené navíc nenalákáte

Asi největší změnou oproti vystavování inzerátu v Česku je u našich kulturně nejbližších sousedů povinnost uvádět minimální mzdu, kterou si lze na dané pozici vydělat.

Pokud ty správné kandidáty najdete, počítejte s tím, že zatímco v Česku je poskytování stravenek na dobré vůli zaměstnavatele, na Slovensku má zákonnou povinnost pracovníkům na stravu přispívat. Musí tudíž buď zajistit firemní stravování, nebo dát zaměstnancům stravenky. V tomto ohledu může být zajímavá cafeterie, protože se nedaní a Slováci tak o ni mají větší zájem než dříve.

Odlišnosti jsou také u dovolené. I když základní výměra je stejná jako u nás, po dovršení 33 let má pracovník k dispozici týden dovolené navíc. Tuto skutečnost tedy musí personalisté zohlednit v nabídce benefitů, protože část zaměstnanců má nárok na pětitýdenní dovolenou automaticky.

A když se se zaměstnancem naopak rozcházíte, počítá se jinak i odstupné a liší se i výpovědní lhůty.

Polským zaměstnancům delší dojíždění nevadí

V Polsku se může český zaměstnavatel setkat s dalšími odlišnostmi. Jde třeba o délku dovolené. Zaměstnanec má nárok na 20 dní dovolené, jestliže pracoval méně než 10 let, a 26 dní, jestliže pracuje více než 10 let. Některá povolání, jako jsou učitelé nebo akademičtí pracovníci, mohou mít nárok na delší placenou dovolenou, a to až 36 dní. Do doby trvání pracovního poměru se pro účely stanovení nároku na dovolenou započítává také doba vzdělávání.

Vzhledem k tomu, že Polsko je rozlehlý stát, nemají Poláci problém dojíždět do zaměstnání ani na větší vzdálenosti, což Češi ve většině případů ochotni nejsou. S velikostí země je také potřeba počítat při plánování osobních pracovních setkání, kdy je nutné vše násobit čtyřmi oproti našim poměrům, více zapojit leteckou dopravu a online řešení.

Rovněž je dobré vědět, že v Polsku platí jiná pravidla při sjednání konkurenční doložky se zaměstnancem. A co třeba výpovědní lhůta? Je pouhé dva týdny, jestliže byl pracovník zaměstnán nejdéle půl roku. Na měsíc se prodlužuje tehdy, když jde o zaměstnání delší než 6 měsíců, ale kratší než 3 roky. A se třemi měsíci je potřeba počítat v případě, že zaměstnanec na své pozici strávil 3 roky a více.

Každá země má svá specifika, inspirujte se u zkušenějších

Také Anglie je atraktivní lokalitou pro firmy, které chtějí rozšířit své působení. Některé české podniky však připomínají, že v určitých ohledech je zde správné vyřešení povinností zaměstnavatele docela tvrdým oříškem. Firma totiž například musí zaměstnanci nabídnout účast na penzijním programu, řada lidí ale tuto možnost nevyužije a volí jiné formy osobního důchodového pojištění. Navíc existuje variabilita v tom, kolik obě strany přispívají, a je nutné za tímto účelem vést formální komunikaci i dokumentaci.

Existují také rozdíly ve firemní kultuře a začínají už u řadových zaměstnanců. Zapomenout musí třeba na tichou toleranci opožděných příchodů. Pracovní den ve Spojeném království obvykle začíná v 9 hodin a končí v 17, přičemž za opakovaná zpoždění mohou lidé čelit nejen výtkám od manažera, ale dokonce i disciplinárnímu řízení.

Každá země tak má něco jinak, než na co jsme zvyklí v Česku, a určitými specifiky se liší také od dalších států. Více se o této problematice, a samozřejmě spoustu dalších zajímavých věcí, dozvíte v Ročence LMC 2022/2023. Přes sto stran čtení si můžete stáhnout zdarma ve verzi pro desktop anebo tablet.