Expat je kdokoliv, kdo byl „expatriovaný“, neboli ten, kdo odešel pracovat nebo žít do jiné země. Může to tedy být jak špičkový IT odborník, tak zdravotní sestra nebo někdo na dělnické profesi v továrně. Česká republika patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější země, kam expati za prací směřují. Proto je tu také hodně společností, které jim nabízejí služby.

Nejčastěji jde o pracovníky do výrobních závodů a o IT odborníky. Co se týče zemí, je to dost různé. Třeba právě IT specialisty nejčastěji hledáme v Rusku, na Ukrajině, v Uzbekistánu, Vietnamu nebo i na Filipínách. 

Popravdě řečeno je to nelehký proces s mnoha nástrahami. Pokud to firma chce zvládnout bez pomoci specialistů, na služby na naší úrovni potřebuje zvláštní oddělení. Jen projít úvodní administrativou a zajistit expatovi všechny potřebné dokumenty a potvrzení je práce na několik týdnů. Často si vyměňujeme doslova desítky e-mailů, než si ujasníme, co znamená třeba „potvrzení o beztrestnosti“ a jak musí být tento dokument legalizovaný. V různých zemích mají dokumenty různé názvy, definice, vydávají je různé úřady, občas neexistuje přesný ekvivalent toho, co české zákony vyžadují, a my musíme vědět, jaké dokumenty jsou ochotni akceptovat. To mluvíme ještě o ideální situaci, kdy úřady v dané zemi fungují. Stává se nám ale také, že kvůli různým výjimečným situacím přestanou jakékoliv dokumenty vydávat. I s tím si musíme umět poradit. 

Určitě ne. Pomoci je cizincům třeba v podstatě s čímkoliv od doprovázení na úřady, shánění ubytování, pomoc s dokumenty, pojištění, zdravotní péči a mnoho dalších... Firmy by měly být obecně připraveny na to, že zaměstnávání cizinců, obzvlášť na vysokých manažerských pozicích, takovou péči vyžaduje. Pokud vrcholný manažer přicestuje se svou rodinou, bude například určitě požadovat, aby mu firma zajistila pro děti školu, nebo mu aspoň pomohla s výběrem. Jen tenhle jeden úkol ale znamená, že musíte mít přehled, které školy mají mezi expat komunitou dobrou pověst, jakou úroveň vzdělání zajišťují, jaké výukové metody používají a jak vysoké je školné. Pro člověka, který se s takovým zadáním nesetkává denně, je to velmi náročné, zvlášť když má na starosti tolik dalších úkolů s běžnou HR agendou.

Asi nejdůležitější je, aby pracovníci ze zahraničí dokázali v práci bez problémů komunikovat. Mít ve firmě nastavenou například angličtinu jako druhý komunikační jazyk je zásadní a také otevřená a „friendly“ firemní kultura. 

Kromě jazyka je mezi expaty velmi oceňovaná celková atmosféra firmy. Pocit, že se pohybují mezi lidmi, kteří jsou otevření jiným kulturám, dokážou s nimi komunikovat a přijmout je mezi sebe. Chápu, že to může být občas složité. Máme mezi klienty firmy, kde pracuje tisíc lidí a 99 % z nich jsou Češi. Jenže firma potřebuje IT odborníky, kteří u nás nejsou, a přijme proto specialisty ze zahraničí. Je jich jen jedno procento, ale pro firmu jsou velmi důležití. Pokud se zaměstnavatel nepostará o to, aby se u něj cítili jako kolegové, a ne jako vyloučení cizinci, pravděpodobně dlouho nevydrží.

Podle naší zkušenosti se expati snaží asimilovat do našich zvyklostí. Očekávají, že jdou pracovat do země a kultury, která funguje jinak než ta jejich. Samozřejmě je dobré, když je jim firma v této oblasti nápomocná a otevřená. Je důležité, aby měla jasně nastavená pravidla, která eliminují jakékoliv projevy nevraživosti, rasismu a podobných jevů. Nemyslím si ale, že by se naše firmy měly například tolerovat zvyk chodit do práce pozdě jen proto, že zaměstnávají expaty třeba z Jižní Ameriky, kde se to stává. 

Často se setkáváme s tím, že si firmy u zaměstnanců ze zahraničí neohlídají různé lhůty u důležitých dokumentů, či zapomenou na registrace cizinců na různých úřadech. U pracovních povolení, víz, pasů, registrací na cizinecké policii, nájemních smluv, pracovních smluv a dalších dokumentů se musí termíny velmi striktně dodržovat. Kolem zaměstnávání cizinců obecně panuje větší byrokracie než u zaměstnávání českých občanů. Dá se to zvládnout, ale musí se vše pečlivě hlídat. My na tyto náležitosti máme dokonce speciální software.

Skoro určitě ano. Věkové složení naší populace se rychle mění, celkově stárneme, a až odejdou silné ročníky ze 70. let do důchodu, budeme mít v řadě profesí problémy je nahradit. Myslím si, že bychom si měli zvyknout na fungování, které je naprosto běžné třeba v USA. Tedy že se lidé stěhují za prací napříč kontinentem. V Evropě to bude brzy fungovat stejně a měli bychom se na to připravit. Pokud tedy chceme, abychom měli dostatek lékařů, zdravotních sester, ale i řadových dělníků a dalších profesí, které Češi z různých důvodů nechtějí vykonávat.

Jednou jsme komunikovali s žadatelem, který si měl jít na český zastupitelský úřad ve své zemi podat žádost o dlouhodobý pobyt. Poslali jsme mu přesný seznam všech náležitostí, které s sebou má mít a byl i požadavek na „passport-size photo“ – tedy na fotografii pasového formátu. Bohužel se ten popis nějak popletl v překladu a klient přišel na ambasádu s portrétem velikosti cestovního pasu.