Datová snídaně LMC: Investorům se stále mimořádně vyplácíme. „Levná práce“ nás ale zároveň silně brzdí

Sdílejte

Nejdůležitějším tématem letní online Datové snídaně je vývoj mezd, celkového odměňování a hospodaření zaměstnanců v Česku. S tím souvisí i aktuální data z průzkumu spokojenosti, motivace a angažovanosti zaměstnanců LMC JobsIndex.

Ve srovnání HDP na hlavu (v paritě kupní síly) je Česká republika na úrovni zemí, jako jsou Španělsko, Japonsko či Jižní Korea, výrazně se blíží i Itálii či Francii s Velkou Británií. V hodinových nákladech na práci jsme však stále daleko za nimi – oproti například Itálii jsou hodinové náklady práce v ČR poloviční. I proto je pro zahraniční zaměstnavatele stále mimořádně výhodné zaměstnávat Čechy, Moravany a Slezany jako kvalifikovanou pracovní sílu za malé peníze.

V době, kdy je nedostatek pracovníků problémem celého západního světa, má Česká republika v rámci EU zdaleka nejnižší nevyužitý potenciál lidí v produktivním věku, a to hluboko pod 5 %. I proto je u nás v kontextu okolních zemí dlouhodobě rekordně nízká nezaměstnanost, která se aktuálně dle dat Úřadu práce ČR pohybuje na úrovni 3,5 %, dle napříč Evropou srovnatelné metodiky Eurostatu pod 3 %.

Mzdy nominálně rostou, reálně klesají

Vzhledem ke složité ekonomické situaci se i v HR stávají čím dál důležitějším tématem peníze. Přestože nominálně mzdy a platy stále rostou, reálně se už rok a půl bezprecedentně rychle propadají. Jen za první čtvrtletí letošního roku klesly reálné mzdy meziročně o 6,7 %, v průběhu minulého roku šlo ve dvou čtvrtletích po sobě dokonce o propad o plných 10 %.

Nedá se přitom očekávat, že by šlo o krátkodobý výkyv, který půjde snadno narovnat. I v celém letošním roce budou reálné příjmy lidí přinejlepším stagnovat, spíše dále klesat. A na úroveň, kdy si lidé budou moci za své peníze koupit alespoň tolik jako na přelomu let 2020 a 2021, se dostaneme i při příznivém ekonomickém vývoji až za několik dalších let.

Reálné mzdy padají prakticky ve všech odvětvích. Jedinou krátkodobou výjimkou je energetika, kde aktuální růst mezd díky mimořádným bonusům výjimečně překonal tempo inflace, jde však o jednorázový výkyv. Naopak ve veřejné sféře začal být patrný silný tlak na úspory, nominálně zde platy rostou pouze o 4–6 %, reálně klesají ještě rychlejším tempem než ve sféře komerční. Na trhu se kvůli tomu mimo jiné znovu silněji rozevírají nůžky v odměňování mužů a žen, neboť právě ženy častěji zastávají pozice ve školství, zdravotnictví, sociálních službách apod.

Vliv na spokojenost, motivaci a angažovanost zaměstnanců

S klesajícími reálnými příjmy se do finančních potíží dostává čím dál větší podíl zaměstnanců. S jistými obtížemi se svou mzdou aktuálně vychází 55 % lidí, výrazné obtíže v hospodaření má nyní plná pětina zaměstnanců. Finanční potíže zažilo v posledních 12 měsících 28 % pracujících, přičemž u 12 % šlo o potíže vážné, jako jsou exekuce či kontakt s vymahačem dluhů.

Stres z finančního tlaku se u většiny lidí propisuje také do pracovního výkonu, v nejhorších případech i do zdraví. Lidé, kteří mají existenční potíže, čelí exekucím a podobně, se mnohem hůře soustředí na své každodenní pracovní úkoly a častěji též bývají na nemocenské.

Podle pravidelného průzkumu LMC JobsIndex 58 % zaměstnanců očekává v letošním roce zvýšení své mzdy, ale jen necelá desetina lidí čeká zvýšení mzdy nad 10 %, které by z jejich pohledu bylo adekvátní. U těch, kteří letos očekávají růst mzdy do 5 %, zároveň drtivá většina tvrdí, že je to zcela nedostatečné.

Vyšší mzda nyní také s přehledem vévodí hlavním důvodům, proč lidé mění práci. Pro většinu stávajících zaměstnanců stále platí, že pro odchod z práce by nová nabídka musela být o 20 či 30 % vyšší než jejich současné příjmy. Takové nabídky budou ale čím dál tím častější – a budou atraktivní i pro zaměstnance, kteří jsou jinak ve svém aktuálním působišti poměrně spokojení. Firmám, které zaspí nutný růst mezd pro své stávající i nové zaměstnance, hrozí do jednoho či dvou let masivní odliv lidí k zaměstnavatelům, kteří zvyšují mzdy a investují do lidí adekvátním tempem.

Ostatně už nyní plných 8 % ze všech zaměstnanců deklaruje, že budou nuceni v dohledné době změnit práci, aby svou finanční situaci zvládli. Další skoro třetina lidí to nevylučuje. Tlak na případné přivýdělky k hlavnímu zaměstnání je aktuálně ještě silnější.