Úspěšnost společnosti a států se už dávno neměří jen v HDP. První World Happiness Report vznikl před šesti lety. Od té doby vychází každý rok a vyvolává velkou pozornost. Kromě ekonomické úrovně (tedy HDP) bere v úvahu očekávanou délku života, příjmy, ale i přímé odpovědi lidí na otázky ohledně pocitu svobody, rodinných poměrů, podmínek v práci apod.
Žebříček nejšťastnějších zemí pro rok 2018 počítá s údaji nasbíranými v letech 2015 – 2017 ve 156 zemích. Žebříčku opět vévodí severské země, Česká republika je na 21. místě (mimochodem, poslední roky v tomto žebříčku stabilně stoupáme, loni byla ČR na 23. místě).
Letos se report v detailních studiích zaměřuje na souvislosti mezi migrací a spokojeností lidí v jednotlivých regionech světa. Pro nás je ale mnohem zajímavější loňský report, který zkoumal souvislost práce a životního štěstí.
Obecně platí, že zaměstnaní lidé hodnotí svůj život jako spokojenější. Asi žádné překvapení – nezaměstnanost nebývá požehnáním. Výzkumníci ovšem upozorňují i na opačný efekt, tedy že lidé se spokojenějším životem (tedy vyšším příjmem, pevnějšími sociálními vazbami a lepším zdravím) bývají méně často nezaměstnaní a také častěji dosáhnou na lepší pracovní podmínky. Což je dělá šťastnějšími.
Je zajímavé, že nezaměstnanost hůře snášejí muži. Graf níže ukazuje celkovou spokojenost s životem mužů (levá část grafu) a žen (pravá část grafu). Červený sloupec tvoří nezaměstnaní, modrý zaměstnaní.
Graf: World Happiness Report 2017: http://worldhappiness.report/ed/2017/
Z celosvětového shrnutí výsledků vyplývá, že „bílé límečky“ vnímají svůj život jako mnohem šťastnější oproti „modrým límečkům“, tedy dělníkům.
Nespokojenost s životem u lidí, kteří se „živí rukama“ vládne napříč obory: lidé ve stavebnictví, hornictví, výrobě, dopravě a lesnictví hodnotí svou spokojenost průměrně číslem 4,5 (z 10). Pokud naopak někdo ve světě označí sám sebe jako manažera, specialistu nebo profesionála, bude jeho spokojenost pravděpodobně někde kolem 6 bodů z 10).
U bílých límečků stoupá spokojenost s prací také s tím, čím seniornější pozici zastávají. Vyšší management je obecně spokojenější než lidé na nižších pozicích.
V regionu střední a východní Evropy se tomuto pravidlu vymykají například obchodníci – přestože spadají do bílých límečků, v práci se cítí ve srovnání s ostatními kancelářskými profesemi přibližně o 10 % méně spokojeně.
Nejnižší spokojenost s prací u nás zažívají pracovníci v zemědělství a lesnictví (68% spokojenost). V západní Evropě patří naopak tito lidé mezi velmi spokojené (89% spokojenost) a vyrovnají se tak lidem pracujícím v kanceláři.
To všechno jsou ale dost subjektivní věci, které běžný personalista jen těžko ovlivní. Pojďme se tedy podívat blíže na to, jak podle reportu lidé definují své důvody ke spokojenosti či nespokojenosti v práci.
Cesta k nespokojenosti:
Spokojení lidé uvádí:
Pokud vás zajímá, jak spokojení jsou lidé ve vaší firmě, můžete se jich přímo zeptat. Naše služba Atmoskop vám pomůže se sběrem názorů současných zaměstnanců a jejich odpovědi pak přidá na váš profil. Kromě toho, že zjistíte, jak se jim ve firmě líbí, pomůžou ostatním lidem vybrat si zaměstnavatele, jehož firemní kultura jim bude sedět nejlíp, a kde budou spokojení Přečtěte si víc o tom, jak to celé funguje.