V minulém díle seriálu jsme se zabývali samotným nástupem a zácvikem na pozici ve zkušební době. Dnes se zaměříme na to, jak zařídit, aby obě strany měly možnost ukázat, co v nich je.
Zkušební doba trvá 3 – 6 měsíců. Po celou tuto dobu může kterákoliv strana pracovní poměr ukončit. Proto je dobré naplánovat program nováčka tak, aby se ve zkušební době:
Tomuto programu zkušební doby můžete říkat třeba zácvikový plán. Musí být ale dělaný na míru pozici, v ideálním případě na míru člověku (personalizace dokumentu už by neměl být problém).
Plán zácviku pro zkušební dobu musí obsahovat:
Jedině pokud budou jasně definovaná očekávání, je možné na konci zkušební doby posoudit, jestli se nováček adaptoval a zapracoval dobře. Cíle pro každý měsíc nastavuje nadřízený, protože ten ví, kam až by se nový kolega za tu dobu mohl dostat.
První schůzka s nadřízeným by měla proběhnout první den a není zrovna ideální, pokud je to od 16 do 17 hodin večer, kdy si manažer konečně udělá čas. Měla by být co nejméně formální, ale manažer by měl nováčka provést zácvikovým plánem, doplnit informace, které již poskytlo HR a jasně sdělit svá očekávání na první měsíc zkušební doby.
Po skončení měsíce je samozřejmostí další schůzka (alespoň na 30 minut), kde společně zhodnotí, co se za ten měsíc stalo, čeho nováček zatím ve zkušební době dosáhl a kam se posunul. A nastaví se očekávání a cíle na další měsíc zkušební doby.
Nováček má široce otevřené oči a vidí to, co dlouhodobí zaměstnanci už dávno ne. Dejte mu ve zkušební době prostor pro vyjádření zpětné vazby na cokoliv, co ho napadne: nemusí to ani souviset s jeho oddělením nebo prací. Zároveň se ujistěte, že i on dostává konkrétní a konstruktivní zpětnou vazbu. Když dáváte zpětnou vazbu, vždy ji ilustrujte na konkrétním příkladu. Nezapomeňte být v rámci zpětné vazby pozitivní. Ve zkušební době je extrémně důležitá podpora manažera a pochvala za dílčí úspěchy.
Nastavit si pravidla vzájemné spolupráce je dobré hned od začátku. Vyhnete se tak pozdějšímu překvapení při nenaplněných očekáváních. A protože se jedná o spolupráci, pravidla by neměl stanovovat jen nadřízený, ale měli by se na nich s nováčkem shodnout.
Je například dobré, pokud se už ve zkušební době obě strany pobaví o komunikačním stylu. Jestli jim pro komunikaci vyhovuje spíš osobní jednání, telefon, e-mail nebo messenger. Jestli preferují zdvořilosti a diplomacii nebo raději přímé jednání. Manažer by měl uvést nováčka do bezpečí tím, že bude mluvit o tom, jak se v týmu řeší problémy, zda je v pořádku dělat chyby a jak to s ním má případně řešit.
Někdy je třeba, aby se nováček v prvním měsíci co nejrychleji zapojil do práce. Pak už se ale nikdo k zácviku a pomalému startu zkušební doby nevrátí. A to je chyba. Znalosti, informace a kontakty, které má nový kolega možnost nasbírat během formálního zácviku, mu po zkušební době budou chybět. Jen těžko a pomalu bude navazovat kontakty například v ostatních odděleních. Proto je dobré se k původnímu nebo standardnímu plánu zkušební doby vrátit, jakmile nápor či časová krize pomine.
Setkání na vyhodnocení zkušební doby, na kterém se domluvíte, zda budete nebo nebudete ve spolupráci pokračovat, naplánujte alespoň tři týdny dopředu na datum, které o několik dní předchází konci zkušební dobu. Abyste byli transparentní v tom, co se bude dít. Na tomto setkání shrňte zpětnou vazbu za poslední tři měsíce, a pokud jste spokojeni, navrhněte pokračování spolupráce. Nováček by měl mít také možnost shrnout svá pozorování a vyslovit se, zda chce pokračovat. Od toho vyhodnocení zkušební doby je.
Při příležitosti vyhodnocení zkušební doby je dobré potvrdit navýšení mzdy po zkušební době (pokud se zaměstnance týká) a nastavit cíle do konce roku a individuální rozvojový plán.