Ze šikmé plochy zpět do práce

Výsledky výzkumu LMC mapujícího přístup zaměstnavatelů k uchazečům se záznamem v rejstříku trestů.

Situace lidí po výkonu trestu – či s podmíněným trestem – na pracovním trhu zůstává velmi komplikovaná. Počet pracovních příležitostí, které jsou jim bez překážek otevřeny, je značně omezený. V podstatě většinou jde o další trest, neboť tito lidé jsou v mnoha případech z možností získat slušnou (leckdy i jakoukoliv) práci předem vyloučeni.

Na následujících řádcích naleznete základní výsledky tematického výzkumu LMC, do něhož se letos v lednu a únoru zapojilo 241 zaměstnavatelů všech velikostí z celé ČR napříč odvětvími.

Plných 55 % zaměstnavatelů v průzkumu uvedlo, že lidi se záznamem v rejstříku trestů (RT) nezaměstnávají. Nejčastěji proto, že to údajně odporuje pravidlům a nařízením firmy (50 % případů), dalších 17 % kvůli špatné předchozí zkušenosti, zbylá třetina z jiných důvodů – jde například o situace, kdy uchazeči se záznamem dostanou v rámci výběrového řízení šanci, ale neobstojí v konkurenci ostatních.

Více než dvě třetiny (68 %) firem po uchazečích během náboru vyžadují výpis z rejstříku trestů. 46 % zaměstnavatelů přitom požaduje doložení tohoto výpisu bez výjimky u všech obsazovaných pozic, dalších takřka 22 % jej žádá v závislosti na obsazované pozici. Pouze necelá třetina výpisy z RT nežádá nikdy.

Oproti obdobnému šetření z ledna 2013 je vidět mírné zlepšení přístupu zaměstnavatelů. Před dvěma lety stav výpisu z RT uchazečů do výsledku výběrového řízení vůbec nepromítalo pouze 22 % firem.

Z firem, které doložení výpisu z RT po uchazečích požadují, tak 11 % činí již v textu pracovního inzerátu, dalších 11 % před pozváním na pohovor či v jeho průběhu a bezmála 68 % až před podpisem pracovní smlouvy. Zbylých 10 % žádá doložení RT až po nástupu nováčka, v těchto případech nejspíš obvykle jde již jen o formalitu.

22 % firem v průzkumu explicitně uvedlo, že zaměstnávají i lidi se záznamem v RT. Dalších 23 % společností neví, neboť tento aspekt u uchazečů nijak nerozlišují. 55 % firem lidi se záznamem nezaměstnává.

Následující výsledky se týkají pouze oněch 22 % firem, které lidi se záznamem v RT vědomě ve svých řadách mají:

Nejčastěji firmy lidi se záznamem v RT přijímají na pozice řadových zaměstnanců – a to obvykle manuálně pracujících (58 % případů), méně často nemanuálně pracujících (15 %). Na pozicích odborných specialistů dostávají lidé se záznamem v RT šanci jen ve 4 % případů. Na pozice v managementu či se zodpovědností za majetek či finance firmy tito uchazeči dosáhnou v méně než 2 % případů.

Jako hlavní bariéry při zaměstnávání lidí se záznamem v RT či po výkonu trestu firmy vidí jejich nedostatečné pracovní návyky (37 % firem, které v této části odpověděly), dále jejich zatížení exekucemi (29 %), jejich další potíže – např. s bydlením (31 %), krátkou či zastaralou praxi (23 %), případně zcela chybějící praxi (19 %). 15 % firem, které lidi se záznamem v RT zaměstnávají, uvedlo, že překážkou je obvykle také chybějící či nevhodná kvalifikace těchto uchazečů.

Pouze 10 % z firem, které vědomě zaměstnávají lidi se záznamem v RT, na daná místa využívá dotace od Úřadu práce (např. SÚPN). Dalších 13 % je nevyužívá, ale uvítalo by je. Zbylých 77 % je nevyužívá a ani o tom neuvažuje. Dotace na tato místa tak nejsou primární motivací pro zaměstnavatele.

Coby výhody při zaměstnávání lidí se záznamem v RT či po výkonu trestu firmy nejčastěji vidí jejich vděk a loajalitu (44 % případů), dále jejich pracovitost (40 %), méně často ochotu pracovat za nižší mzdu (6 %).

 

 

Sdílejte
 
Víte, na co se při pohovorech ptát?
0