Osobně jsem k němu byl zpočátku velmi skeptický. Říkal jsem si, že když nemáte notebook, online přenos, ani oční kameru, nebude takové testování moc přínosné. Pak jsme s kolegy vyjeli na první testování a od té doby ho považuji v ranné fázi vývoje za přínosnější, než testování v LMC. Proč?
Pokud si zvete uživatele na testování v Praze, pravděpodobně budou také z Prahy. A chování pražských uživatelů je dost specifické, zejména pokud jde o potřeby při hledání práce.
V Praze jsme několikrát testovali koncepty nového vyhledávání. A pořád jsme nebyli přesvědčeni, že to, co máme před sebou na monitorech, je ono. Pak nám stačilo pár hodin v Děčíně. Povídali jsme si s lidmi o tom, jak hledají práci, třeba v místech, kde je jí málo. A když jsme odjížděli domů, už jsme měli jasno.
Od té doby prochází uživatelé při testování naším připravovaným vyhledáváním jako nůž máslem.
Během kampaně, při které jsme vyjeli za lidmi po celé zemi a rozdávali jim naše noviny s nabídkami práce, jsem měl možnost setkat se s mnoha lidmi, kteří mi vyprávěli svůj životní příběh. O tom, jak přišli o práci. O tom, jak nemohou sehnat novou. O tom, jak si vydělávají, kde se dá. Po takové zkušenosti se budete na svou práci koukat trochu jinýma očima.
Když ukážete lidem papírový prototyp, chvilku na vás budou koukat nedůvěřivě. Stačí jim ale vysvětlit, že takhle to potom bude vypadat i na počítači.
Chcete otestovat dva různé způsoby výběru z nějakých možností? Stačí mít obě varianty připravené na dvou různých papírech. Podle rozhovoru většinou poznáte, kterou variantu uživatelé očekávají. A tu jim pak můžete předložit. Dle mých zkušeností na konci můžete tu druhou variantu vyhodit 🙂
Testování v terénu určitě není samospasitelné. V pozdějších fázích vývoje ho budete muset zcela jistě doplnit i klasickým testováním. Nicméně pro „výkop“ vám poslouží velmi dobře.
Martin Mráz