Starat se o lidi je levnější než řešit vyhoření

Prevence vyhoření
Foto: archiv

Jana Jakušev Šrýtrová z firmy MultiSport Benefit má s podporou duševního i fyzického zdraví zaměstnanců bohaté zkušenosti. Je totiž nejen lektorkou jógy, ale hlavně event manažerkou týmu, který je celý rok na cestách a loni připravil stovky klientských akcí. Byli jsme zvědaví, co firmám doporučuje jako účinnou prevenci proti vyhoření.

Jak české firmy a jejich zaměstnanci přistupují k benefitům v oblasti sportu a relaxace?

Když se ohlédnu za téměř pěti lety svého intenzivního působení v téhle oblasti, můžu říct, že se zlepšuje osvěta. Zaměstnanci i zaměstnavatelé přistupují k tématu proaktivně a uvědomují si, že prevence je důležitá a příjemnější než řešení už vzniklých zdravotních obtíží. To bere většina zaměstnavatelů v potaz a přizpůsobuje tomu i plánování aktivit pro zaměstnance. Už se dávno nebavíme jen o povinném školení BOZP pro kancelářské pozice nebo o dni otevřených dveří ve výrobních firmách. Na pořadu dne jsou zážitkové workshopy, praktické aktivity, vícedenní teambuildingy mimo pracoviště a dlouhodobé, často víceleté programy zdravotní prevence.

Ve firmách rezonuje štěstí v práci, work-life balance či prevence proti stresu. Kudy se mohou v benefitech firmy vydat, pokud se právě na tohle chtějí zaměřit?

Poptávka po aktivitách, které můžeme zařadit do well-beingu, nám za poslední dva roky narostla v desítkách procent. Ať už jde o workshopy na téma stress managementu, mindfulness, work-life balance, nebo meditace, jógy a zdravého dýchání. Často se stává, že nám klient svěří skupinu manažerů, předáků nebo týmy se zadáním „dejte je do pořádku, dopřejte jim relaxaci, masáže a odpočinek a vraťte nám je v dobré kondici, spokojené, produktivní a v dobré náladě“. Připravujeme programy na míru.

Důležité jsou jak individuální konzultace, tak lekce či workshopy v menších skupinách, týmové soutěže, hry a zábava. Podstatná je i frekvence aktivit. Plácnutí do vody jednou ročně moc smysl nedává, je třeba věnovat se prevenci zdraví dlouhodobě, alespoň na kvartální bázi. To nemusí pokaždé znamenat teambuilding nebo family day, ale třeba osvětu na firemním intranetu, v magazínu nebo společnou snídani. Tak lze poskládat víceletý program, který snižuje nemocnost zaměstnanců, jejich fluktuaci a prospívá osobní produktivitě i týmové spolupráci.

Jak vlastně u zaměstnance poznáme syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření vzniká v důsledku chronického stresu, dlouhodobé nevyváženosti mezi zátěží a odpočinkem. Nejohroženější skupinou jsou zaměstnanci v pomáhajících profesích. Z dlouhodobého hlediska se vyhoření rozmáhá v důsledku změn v pracovní oblasti, globalizace, rozpadu rodinných struktur, výkonové orientace firem nebo zeštíhlování stavů ve společnostech. Poznat raná stadia vyhoření je obtížné, protože příznaky působí obecně a je možné je považovat za depresi. Proces je plíživý, vstupují do něj důsledky vyčerpání, odcizení a snížení výkonnosti. Zjednodušeně, z úvodní fáze idealistického nadšení se lidé postupně dostávají do fáze stagnace, frustrace a přes apatii až k samotnému vyhoření.

Odhalte psychické problémy svých zaměstnanců včas a pomozte jim. Zeptejte se jich, co je trápí. Pomůže vám k tomu chytrý robot Arnold.

Co může zaměstnavatel podniknout jako prevenci?

Jsem přesvědčená, že zásadní roli hrají kvalitní vztahy v týmu, dlouhodobá vzájemná podpora a dostatek humoru a úsměvů. V praxi to znamená skládat tým podle osobností, ne jen podle obsahu CV. K pohodové týmové atmosféře přispívá nepracovní čas strávený dohromady. S mým týmem jezdíme na sportovní akce do přírody, chodíme cvičit, do sauny i na společné obědy a večeře. A také si z pracovních úkolů umíme udělat zábavu. Je také důležité edukovat zaměstnance, hlavně v pozici teamleaderů a manažerů, jak v týmu poznat u svých kolegů zárodky tohoto procesu, jak na ně reagovat, jak být kolegům oporou a důvěryhodnou osobou, za kterou se nebojí přijít a o tématu mluvit.

Pokud už je zaměstnanec ve stavu, kdy si je vědom, že vše není tak, jak by si představoval, často s tím nechce jít za šéfem, protože se bojí o místo, snížení výkonnosti nebo o postavení ve firmě. Proto je třeba nebát se o tom hovořit veřejně, diskutovat a otevírat téma duševního zdraví stejně jako to, kam si dnes po práci půjdeme zacvičit nebo zahrát tenis. Vhodné může být přidat do organizační struktury pozici důvěrníka, happiness managera nebo externího psychologa, za něhož bude firma hradit výdaje.

Když už se vyhoření ve firmě objeví, jak má zaměstnavatel reagovat?

Nebát se o tom hovořit. Nejvyšší vedení firmy a management s tím může začít u sebe a inspirovat tak kolegy. U klientů se často setkáváme s tím, že téma duševního zdraví je pro ně ošemetnější než mluvit o návštěvě urologie nebo gynekologie. Často si vůbec nepřipouštíme, že by se vyhoření mohlo reálně týkat nás samotných. Tak jako má firma připravené postupy v rámci BOZP, hygienických a dalších standardů, měla by mít připravený i plán na prevenci či řešení situací ohledně duševního zdraví a umět doporučit vhodného psychologa, lékaře nebo zařízení. Dobré je vzdělávat zaměstnance prostřednictvím aktivit na dnech zdraví, na intranetu nebo nástěnkách. Například jednoduché desatero „co dělat, když…“ může připravit opravdu každá firma.

Pokud firma situaci včas nepodchytí, co jí hrozí?

Vysoké procento lidí na dlouhodobé neschopence, fluktuace zaměstnanců, pokles výkonnosti až úplný výpadek člověka z pracovního procesu na dlouhou dobu, ukončení pracovního poměru, dlouhodobý a často obtížný návrat člověka do stejné pozice se stejnými nároky, kterou vykonával, než syndromem vyhoření prošel. Je to o vysokých finančních výdajích. Prevence a edukace stojí mnohem méně peněz než řešení vzniklé situace. Do popředí bych ráda postavila i osobnost každého člověka, nejen finanční dopady na společnost. Práce je o lidech, s lidmi a bez nich to nejde. Nebojme se jim tedy více věnovat. Situace na trhu práce je náročná, lidé chybí ve spoustě oborů. O to víc si je chtějí zaměstnavatelé předcházet a udržovat je dlouhodobě v dobré kondici po stránce duševní i fyzické.

Máte doporučení, jak si jednotlivec může zajistit, aby „nepřestřelil“?

Každé tělo je od přírody inteligentní a umí nám prostřednictvím psychosomatiky sdělit, co je v nepořádku. Bolestí břicha nás třeba upozorní na nevhodné stravování. Je také natolik inteligentní, že když tyto příznaky ignorujeme, přestane nám drobné signály časem dávat. Obtíže se hromadí a projeví se později, jenže ve výrazně větším rozsahu. Pak už nemusí jít jen o změnu stravovacích návyků, ale je třeba navštívit lékaře, jít na nemocenskou, nebo i do nemocnice. Vnímejme své tělo pečlivě, buďme mu nápomocni a ono nám to v dobrém vrátí. Pokud jsme v dobré kondici, odpočatí a zdraví, můžeme dále v práci i osobním životě rozdávat radost a energii a být prospěšní kolektivu i sami sobě.

Sama se věnujete józe a aromaterapii. Jak vám pomáhají cítit se v práci dobře?

Jóga i aromaterapie jsou mými koníčky a radostí. A to nejen když jógu sama praktikuji, ale i když lidé chodí na mé lekce a workshopy. Velice pozitivně mě nabíjí, když od nich slyším, že jim lekce pomáhají a zlepšují jim život. Myslím, že jóga je jednou z nejjednodušších a nejdostupnějších možností, jak se starat o prevenci fyzického i duševního zdraví zároveň.

Sdílejte
 
Má vaše firma kariérní stránky?
0