Je to naše přirozenost, ale bohužel časem na ni pod tíhou tlaku začneme zapomínat. Paradoxní je, že to děláme většinou s dobrým úmyslem. Například chceme někoho ochránit před tím, aby se cítil špatně, nebo se chceme vyhnout konfliktu. Když se to stane jednou za čas, nic hrozného se neděje. Problém nastává ve chvíli, kdy se předstírání, zatajování a lhaní stane naším defaultním stylem komunikace. Bez upřímnosti totiž nemůže vzniknout důvěra.

Přesně tak. Než mohu něco efektivně a konstruktivně vyjádřit, tak tomu musím nejdřív porozumět. Proto je součástí mojí metody si vlastní emoce, myšlenky i motivace jako první aktivně „zvědomit“. Další část je pak o tom, jak je srozumitelně, a přitom lidsky sdělovat.

Nejčastějšími způsoby jsou předstírání a zatajování. Lidé například předstírají, že se cítí dobře, ale přitom zažívají obrovský stres. Nebo si neví s něčím rady a potřebují pomoc, ale bojí se o ni říct. Takové věci mají v dlouhodobém horizontu vliv na mezilidské vztahy i na výkon.

Dávají. Přečíst si ji můžete na mém webu. Většinou si lidé uvědomí, že mluvit o tabuizovaných tématech, ačkoliv to není vždycky snadné ani příjemné, je nejenom možné, ale většinou se to dokonce vyplatí. Je však potřeba vědět, jak na to. Hlavní benefity jsou dva. Komunikovat autenticky je jednak velice osvobozující, jednak se to projeví na zkvalitnění mezilidských vztahů, ať už v osobním, nebo profesním životě. Lidé jsou si blíž, víc si důvěřují a jsou ochotni více spolupracovat.

Z pohledu integrity a důvěry v 99 % případů ano. Z pohledu maximalizování zisku občas ne. Dostáváme se však do éry, kdy samotná finanční stránka byznysu už lidem jako primární a jediná motivace nestačí a rozhodně nezaručí, že budou zaměstnanci ve firmě spokojení a zůstanou jí věrní. Nedostatek transparence a autenticity se navíc odráží na výkonnosti. Pokud chce firma na trhu uspět, nadále platí, že potřebuje kompetentní a adaptivní zaměstnance. Ti však více než kdy jindy požadují nejen důstojné zacházení a přátelské pracovní prostředí, ale zejména nadřízené, ke kterým mají důvěru a kterých si mohou vážit.

Za čtyři největší tabu, o kterých se buď nemluví vůbec, nebo se o nich mluví pouze polovičatě, považuji peníze, zdraví, sexualitu a prožívané emoce, zejména hněv a strach.

Rozhodně. Autentický projev je něčím, co je velmi žádané.

Jedním z primárních nástrojů učení v organizacích je zpětná vazba. Neznám fungující firmu, kde by se nedávala. Dobrý manažer ví, že nejlepší způsob, jak své podřízené naučit zpětnou vazbu přijímat a integrovat, je ten, když bude zpětnou vazbu na sebe sám podněcovat, a dokonce vítat. Takového nadřízeného si zaměstnanci váží a celé firmě se to vrátí v podobě loajality, spolupráce a chuti se rozvíjet.