Zákoník práce jasně odlišuje plat a mzdu (a k tomu ještě odměnu z dohody, abychom byli přesní).  

Plat berou úředníci i baletky

Plat zákoník práce popisuje jako peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona či regionální rada regionu soudržnosti.

Plat tak chodí na účty státním úředníkům, ale třeba i učitelům, kulisákům, hercům nebo baletkám, pokud pracují pro příspěvkovou organizaci a na základě pracovní smlouvy (nikoliv jako umělci na volné noze na bázi jiného typu spolupráce).

U soukromníků vždycky mzda

Zato mzdu vymezuje paragraf 109 zákoníku práce následovně: „Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.“ Tedy v soukromé firmě (všude tam, kde není výše konkrétně definovaný plat), ať už je to třeba eseróčko či akciovka, a také u osob samostatně výdělečně činných zaměstnanci pracují za mzdu. Od toho je také odvozený například mzdový výměr, mzdový list, superhrubá mzda, hrubá a čistá mzda, minimální mzda a tak dále. 

V oficiálních firemních dokumentech by to tedy mělo terminologicky sedět. A pokud přeci jen někde stále bují „platové výměry“ jako neudržovaný živý plot, je načase jim dát novou fazónu. Pro úplnost, odměna z dohody je nakonec peněžité plnění, které zaměstnavatel poskytuje za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Za kolik? Pro firmu je odpověď svobodnější

Pro mzdu i plat zároveň ze zákona společně platí, že je zaměstnavatel poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

Plat státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejných službách a správě se ale navíc ještě řídí platovými tarify a tabulkami, které jsou pevným rámcem pro výši poskytovaných platů. V soukromé sféře, kde je mzda z velké míry závislá na rozhodnutí zaměstnavatele a dohodě mezi ním a zaměstnancem, je tedy snadnější s výší mzdy nějakým způsobem pracovat. A reagovat i na to, jak své lidi odměňuje konkurence na trhu nebo jak se mění zvyklosti v konkrétním oboru.

I plat někdy ujede

To ale neznamená, že si lidé občas nebudou v kuchyňce soukromého zaměstnavatele špitat u kávovaru nebo nad obědem o platu. Ať už je to silou zvyku, nebo prostě jen proto, že mzdu a plat v obecné češtině neberou nutně za „terminus technicus“, ale zkrátka za dvě slova s obdobným významem.

Pravda je, že i v psaném textu se někdy stane, že vedle sebe mzda a plat stojí jako synonyma. Důvodem nemusí být neznalost, ale autorská snaha, aby se jedno slovo příliš často neopakovalo a text plynul od začátku do konce libozvučněji. Pokud nejde o právní text, kde má rozdíl mezi platem a mzdou věcný význam, je variabilita mezi oběma pojmy víceméně neškodná.