Co se týče pracovního života a kariéry, ne vždy minulost vypovídá o tom, co chce člověk dělat v budoucnosti. Minulé zkušenosti nevypovídají moc ani o tom, jaké má kdo silné stránky, talenty nebo co ho baví. Stává se, že v určitou chvíli lidé chtějí změnit směr své kariéry zásadním způsobem, protože je dosavadní práce neuspokojuje. Hledají něco nového.
Životopisy, které se vám dostanou do ruky, jsou výsledkem toho, co jejich pisatelé považují za důležité. Ne vždy v nich proto najdete to, co potřebujete, abyste mohli udělat rozhodnutí. Přesto řada CV skončí „v koši“ – bez toho, aby se nad nimi někdo zamyslel a dal jejich autorům šanci například telefonním rozhovorem.
Zamítnutí na základě životopisu si v dnešní době můžeme dovolit pouze tehdy, pokud vyžadujeme nějaké speciální dovednosti (jazyky, certifikace, kvalifikace, oprávnění, vzdělání). Pokud kandidát dělal něco jiného, ale splňuje některá zásadní kritéria, stojí vám za to mu alespoň zavolat.
Někdy potřebujeme, aby měli kandidáti na volnou pozici konkrétní zkušenosti a dovednosti. Na většinu činností ale stačí otevřená mysl, chuť se učit a talent na dané činnosti. Často nás to svádí, vzít člověka se zkušenostmi spíše než toho, kdo danou činnost nikdy nedělal.
Hledáte například obchodního manažera. Jaké kompetence jsou potřeba k tomu, aby byl někdo dobrým manažerem obchodního týmu? Mezi ty nejdůležitější patří zaměření na zákazníka, vedení lidí, zaměření na výsledky, vytrvalost, týmová spolupráce. Jak by ve své roli uspěl manažer, který již dělal obchodního manažera, ale neumí vést a motivovat svůj tým?
Ověření kompetencí je proto u výběru kandidátů mnohem důležitější než to, zda mají s danou činností zkušenosti.
Nejčastěji v životopisu chybí to, co je pro personalistu nejdůležitější. A to motivace ke změně práce a kompetence. Motivaci někdy najdeme v motivačním dopise, ale někdy ani tam ne. Stojí za to dát si tu práci a zeptat se kuchaře, proč chce být obchodníkem nebo marketingové specialistky, proč chce být personalistkou.
Co se týče kompetencí, většinou je lidé neumí popsat. Proto v životopisu často najdeme informace o osobních atributech, například spolehlivost, dochvilnost, pečlivost nebo týmová práce. Abyste ale zjistili skutečně do hloubky, zda daný člověk kompetenci má, nebo ne, je potřeba hlubší rozhovor. Zkušenost, jakkoliv dlouhá, na to nemá moc vliv.
A proto se nebojte volat i nepravděpodobným kandidátům a zeptat se jich, co je za tím, že se hlásí na vaši volnou pozici. A dobrou otázkou je například: „Jaké své silné stránky si myslíte, že v této práci využijete?“