Firmy dnes ve velkém investují do náboru, najímají si lovce hlav a soustředí se na budování značky a propagaci. Stejně podstatné ale je, aby si dokázaly talenty i udržet. A proto musí pravidelně zjišťovat, zda jsou zaměstnanci skutečně spokojení.
Z výzkumu britské společnosti Social Market Foundation vyplývá, že spokojení zaměstnanci jsou dlouhodobě produktivnější než ti, kteří nejsou v práci šťastní – dokonce o 16–20 %. Navíc s nimi má firma menší náklady:
A to přece chcete. Zvlášť pokud časem měníte zajeté způsoby práce nebo třeba zavádíte nové systémy odměňování, musíte si pravidelně ověřovat, zda jsou vaši lidé se vším srovnaní a spokojení.
V průzkumu spokojenosti je dobré sledovat postoj zaměstnanců k:
Jak tedy spokojenost zjišťovat? Inspirujte se metodami, se kterými mají firmy zkušenosti.
Komunikace je základem všeho. I proto nejčastěji firmy sahají k osobnímu pohovoru a schází se na tzv. one to one schůzkách – jen manažer a zaměstnanec. Někdy se stačí pouze zeptat, jak se zaměstnanec má nebo jak se mu pracuje s novou technologií.
Hodnocení nákupu tlačítkovými smajlíky při odchodu z obchodu je klasika. Ale co kdyby stejným způsobem zaměstnanci hodnotili svou spokojenost u vás ve firmě? I taková možnost existuje. Abyste ale získali relevantní informace, musíte umět s touto metodou správně pracovat.
Například firma JOTUN CZECH a.s. dřív používala službu Happy or Not, která na principu tlačítkového hodnocení fungovala. Klíčová je podle nich otázka, kterou zaměstnancům položíte. „My jsme službu používali jeden rok, ale naměřené výsledky nebyly zcela objektivní. Po čase jsme totiž zjistili, že neměříme spokojenost zaměstnanců s prací, ale spíš jejich náladu. Tu přitom ovlivňoval třeba i špatný oběd,” podělila se o své zkušenost HR asistentka firmy Barbora Kučerová.
Když si ale na formulaci otázky dáte záležet, můžete i se smajlíkovou metodou zjistit, jak jsou vaši zaměstnanci spokojení.
Mezi nejčastější formy zjišťování spokojenosti patří i tradiční dotazníky. Díky nim si nemusíte vyhradit čas na každého zaměstnance zvlášť – sestavíte otázky, dotazník rozešlete a čekáte na odpovědi.
Ideální způsob hlavně pro velké firmy třeba o tisícovce zaměstnanců, kde není v manažerových silách setkat se s každým osobně.
Na druhou stranu – dotazníky jsou často velmi komplexní a je těžké z nich interpretovat správné závěry a určit konkrétní kroky a body, které se musí změnit. U lidí to pak může vyvolat dojem, že vyplňovali dotazník zbytečně.
Do anonymního dotazníku si lidé mohou napsat, co je napadne. Na osobním setkání se zase mnohdy neodváží říct pravdu do očí a nejsou zcela upřímní. Jak tedy zaměstnance otevřít a zjistit jejich skutečné pocity? Metodou blízké budoucnosti je zapojit do průzkumu robota, se kterým si zaměstnanci chatují a svěřují se mu.
Toho v současnosti v LMC vyvíjíme. Konverzační robot Arnold už funguje v první verzi v několika firmách. Robot se zaintegruje do kanálů firmy a zaměstnanci si s ním pak mohou povídat přes počítač nebo mobil a říct mu, co mají na srdci. Arnold umí konverzovat přes 30 témat – od spokojenosti přes stanovování cílů až po objem práce.
Chcete vidět ukázku Arnolda? Podívejte se, jak robot funguje.
Zatímco v práci se zaměstnanci mohou bát naplno svěřit, za dveřmi kanceláří se otevřou snáz. I proto některé firmy využívají k zjišťování spokojenosti spíš neformální prostředí a rozhovory v přátelském duchu. Sejdou se třeba:
Chcete-li si dlouhodobě udržet spokojené zaměstnance, nestačí jen pravidelně sledovat, jestli jsou spokojení. Buďte aktivní a udělejte něco pro to, aby se jim z firmy nechtělo. A právě to je úkolem manažera štěstí.
Kdo to je? Personalista, psycholog i terapeut v jednom. Posouvá vztahy ve firmě, udržuje dobrou náladu a vytváří přátelskou atmosféru, ve které jsou lidé spokojení. Stále víc firem pozici tzv. Chief Happiness Officera zavádí, jako například softwarová firma IReSoft s.r.o.
S výsledky průzkumu spokojenosti vždy pracujte. Když je dáte k ledu a nebudete s nimi nic dělat, zaměstnanci vám příště neodpoví a angažovanost naopak klesne.