Zpovykaní. Sebestřední. Ničeho si neváží, nechtějí moc pracovat a všechno chtějí hned. Nebo generace zvídavých, hledajících smysluplnost a chovajících se podle doby, do které se narodili? Tak nějak zněla pozvánka na konferenci Zapomeňte na mileniály, přichází generace Z, která proběhla na konci května v Praze. Přinášíme vám to nejzajímavější, co na ní zaznělo.
Takže jaká ta nastupující generace vlastně je? Na konferenci o tom mluvila třeba Eva Veisová ze sociologické agentury Ipsos. Představila závěry jejich nedávného výzkumu o generaci Z. Nejmladší Češi například nejsou tak optimističtí a bezstarostní jako mileniálové – příslušníci předchozí generace Y (narozené v letech 1980 – 1995). Mileniály formovaly události jako Sametová revoluce, začátky podnikání, neomezené cestování a dostatek příležitostí.
Dětství a dospívání generace Z ovlivnily události jako 11. září 2001 a pozdější ekonomická krize. To se promítlo do toho, jak vnímají svět. „Zetkům“ se někdy říká generace bez jistot. Jeden mezigenerační rozdíl za všechny: typický příslušník generace Y se nebojí zadlužit, protože věří, že svým závazkům v budoucnu bez problémů dostojí. Člověk z generace Z je finančně opatrnější. A nemyslí si, že je samozřejmé mít celý život práci s dostatečným příjmem.
Jiný pohled má generace Z pochopitelně i na to, jakým způsobem chce pracovat. Dnešní třicátníky žene kupředu hlavně potřeba nezávislosti a touha po úspěchu. Důležitou metou je pro ně dosažení manažerské pozice, kterou chápou jako něco, k čemu je třeba se vypracovat.
Nejmladší Čechy ale tradiční firemní hierarchie moc neláká. Kupředu je žene spíše podnikavost a touha propojovat lidi (ostatně velkou část svého života tráví na sociálních sítích). V práci nechtějí být v pozici podřízených a v roli klasických zaměstnanců. Nechtějí dostávat zadané úkoly bez možnosti ovlivnit jejich průběh, dělat osm hodin tu samou rutinní práci a dva roky čekat, zda to někdo ocení.
Generace Z je ta, která se ve škole i v práci velmi často ptá: K čemu je to dobré, proč to mám dělat zrovna takhle? Vnímat to jako drzost a přehnané sebevědomí, by bylo zjednodušující. Na „zetka“ se dá dívat také jako na lidi, kteří chtějí mít pestrou práci s dostatkem flexibility a prostorem uplatnit své nápady. Některé dnešní třicátníky a čtyřicátníky může tento pohled trochu dráždit: „Proč bychom to měli mladým dávat? My jsme to taky neměli.“ Jak však zaznělo na konferenci, je třeba si rozmyslet, zda má význam mstít se za naši minulost…
Generace Z je proti těm předchozím individuálnější. Odklání se od uniformity tažené velkými značkami a hledá pro sebe něco unikátního. Toho se však dá skvěle využít v pracovní sféře, protože tímto prizmatem budou nejmladší kolegové navrhovat produkty a služby. I přes svůj nízký věk hledají příslušníci generace Z v práci především smysl.
To, jaká generace Z je, samozřejmě ovlivnil i jiný způsob výchovy a další faktory, jako je třeba všeobecně dostupný internet. Generace Z nerozlišuje mezi online a offline světem, jsou to pro ně dvě stránky téže mince. Tito lidé jsou zvyklí si vše googlovat, jako zákazníci chtějí vše ovládat a platit mobilem, spoustu času tráví na YouTube, který vnímají jako další sociální síť. Nasávají do sebe obrovské množství obsahu, ale na druhou stranu ho dokáží skvěle filtrovat.
Na zmíněné konferenci o generaci Z vystoupil také Kovy: 21letý youtuber, jehož videa mají stovky tisíc zhlédnutí. Zmínil, že mluvit o tom, jaká je nebo není nějaká generace, nutně svádí ke generalizaci. Proto bychom všechny „typické znaky“ měli brát trochu s rezervou. Ve své prezentaci ukázal třeba historické titulky časopisů Time a Newsweek, které se pohoršovaly nad dřívějšími generacemi X a Y v tom smyslu, že jsou sobecké, sebestředné a zpochybňují svět, který vytvořili jejich rodiče.