Bohužel firmy většinou netuší, že si tím spíš ubližují. Mnohdy totiž vzbuzují nereálná očekávání při náboru nových kolegů. A co vypadá sexy na slidu v prezentaci nebo na pohovoru, se brzy může stát důvodem, proč z firmy zaměstnanci (nebo nakonec i klienti) odcházejí.
Jak ale poznat, že skutečně dělají to, čím se na pohovoru prezentují?
Přesně takový pocit jsem měla už několikrát. Agilním přístupem se oháněli na všech pohovorech, na kterých jsem za poslední rok byla. My děláme Agile, Scrum, Lean, Design thinking a další trendy termíny.
S odstupem času musím říct, že jsem jim to věřila a říkala si pro sebe, že jsem hodně pozadu s tím, co jsem si zatím zažila. Dokud nepřišla realita po nástupu.
V jedné agentuře mě na pohovoru okouzlili natolik, že jsem se k nim rozhodla nastoupit. Už druhý den mi bylo jasné, že co jsem slyšela na pohovoru, byla jen jejich ideální představa, jak by to mělo fungovat.
Nic z toho tam nebylo. Najednou přišly výmluvy, že zkoušeli stand-upy, ale zrušili je, protože na ně nikdo nechodil. Že to s klienty nejde, že na to vývojáři nejsou zvyklí, že se musí podepsat MVP scope, že pak se to rozdělí do iterací… Ale jinak jsme Agile a Lean UX jedeme jak v Silicon Valley. Bohužel – jen když to potřebujeme prodat.
Po dvou týdnech přiznali, že tam vlastně nic nemají, ale doufali, že když najdou nějakého nadšence, pomůže jim to změnit. Bohužel chyběla vůle to skutečně změnit. Pocit křivdy, že jsem někomu skočila na špek, brzy vyvolal tak negativní emoce, že jsem skončila ve zkušební době.
Odnesla jsem si velké ponaučení: že se nestačí ptát na věci, které si každý dokáže vygooglit těsně před vaším příchodem na pohovor. Je důležité ptát se, jak konkrétně s tím firma pracuje. Přestala jsem se tedy na pohovoru ptát, jaké metodiky používají, ale jak je reálně používají, jak jim to funguje, jak k tomu dospěli.
Najednou bylo jednodušší poznat místo, kde v Agile věří a žijí jím, a kde je to pro ně jen povinný slide v prezentaci nebo checklist, který jim vedoucí dal, protože je zrovna v kurzu na to lákat nové lidi.
Setkala jsem se i s velmi otevřeným přístupem ve firmě, kde přiznali, že by moc chtěli takhle fungovat, ale ještě úplně neví, jak na to nebo na tom právě pracují. Obrovské plusové body pro tyhle odvážlivce ?
Po několika pohovorech jsem se dostala do LMC, kde na moje otázky odpovídali až neuvěřitelně otevřeně. Vyložili karty na stůl, jak jim to tu funguje, s čím se potýkali a kam by chtěli dál směřovat. Byl to pro mě jeden z hlavních impulzů, proč jsem se nakonec pro práci v LMC rozhodla. A po třech měsících tady si troufám říct, že to jde. Jasně, jsou tu nějaký mouchy, ale ono je to dobře, protože ty vás posouvají dál.
Každý tým v LMC má volnou ruku ve výběru přístupu, který mu bude vyhovovat. My v produktovém týmu Jobs.cz používáme Dual-track Scrum. Znamená to, že máme v podstatě dva paralelní streamy – Discovery a Delivery. V Delivery se vyvíjí, v Discovery se vymýšlí, ověřuje, testuje, měří. Teprve když je myšlenka ověřena, dává se do Delivery k vývoji.
V praxi to pak vypadá takhle:
Neznamená to však, že je tým rozdělený na dva oddělené světy. Naopak, pracujeme jako jeden tým ve dvoutýdenních iteracích. Na začátku každé iterace máme Commitment, kde plánujeme, co v následujících dvou týdnech doručíme na Delivery. Ráno vždy začínáme 10minutovým stand-upem, kde každý prezentuje, co udělal včera, co bude dělat dnes a jestli má nějaké nejasnosti.
V průběhu iterace se pak společně potkáváme nad tématy, která jsou ve fázi Discovery. Probíráme možnosti, technickou náročnost, proveditelnost a vysvětlujeme si, jak co bude fungovat. Usnadňuje to pak samotný vývoj. Když všichni vědí, co se bude vyvíjet, proč a jak, odsejpá to rychleji 🙂 Na konci každé iterace si sedneme a řekneme si, jak se nám to povedlo, co bychom mohli zlepšit a jak se nám pracuje. Tím iterace končí a vše začíná zase nanovo.
Někomu může připadat, že jen schůzujeme, ale každá schůzka má svůj důvod a usnadňuje nám vzájemné fungování a pochopení mezi Discovery a Delivery. Všichni navíc sedíme v jedné místnosti, takže můžeme operativně řešit jakýkoliv problém.
Co mě tady však baví asi nejvíc? Že tu Agile není dogma, že jsou tu lidi s různými názory, zkušenostmi a že to tu chtějí všichni společnými silami někam posunout.
Nevěříte? Přijďte se na nás podívat ☺